VTEI / Výpis článků

Výpis článků z čísla – 4/2024

Rybníky jako součást sítě povrchových vod – přehled, historie, funkce

–

Rybníky jsou historickou součástí naší krajiny a vánoční kapr je zároveň součástí národní kultury. Příspěvek popisuje historii rybníkářství a různé funkce rybníků – vývoj rybí produkce coby potravy, vliv rybníků na jakost povrchových vod, vliv na klima a hydrologický režim krajiny, problém odstraňování a další využitelnosti rybničních sedimentů. Vzhledem k tomu, že v České republice (ČR) není k dispozici souhrnný registr rybníků, byla v rámci projektu „DivLand – Centrum pro krajinu a biodiverzitu“ vytvořena Mapa vodních ploch a rybníků v ČR, založená na údajích ZABAGED. Pro vodní plochy nad 1,0 ha byla zpracována propojená, veřejně přístupná databáze (xls) a plochy nad 5 ha byly klasifikovány do skupin (rybníky, přehradní nádrže, zatopené plochy a jezera). V databázi jsou také uložena dostupná data o jakosti rybničních sedimentů. Rybniční sedimenty jsou výhodný materiál pro zlepšování jakosti zemědělských půd. Problémy v jejich použití jsou především v oblasti technické a ekonomické.

Hodnocení stavu útvarů povrchových vod v České republice za období 2019–2021

, , , , and –

Článek představuje výsledky hodnocení stavu povrchových vod v ČR za období let 2019–2021. Na hodnocení stavu, které bylo v roce 2023 zpra-cováno pro státní podniky Povodí, se podílely Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, v. v. i.
(VÚV TGM), Biologické centrum AV ČR, v. v. i., a Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Stav útvarů byl vyhodnocen podle dat z monitoringu státních podniků Povodí a v případě vybraných prioritních látek v biotě rovněž ČHMÚ. Aplikované postupy hodnocení byly stejné jako při předchozím hodnocení stavu za období let 2016–2018, které bylo zapracováno do plánů povodí pro 3. plánovací období. Příspěvek je zaměřen na představení výsledků hodnocení, jehož zpracovatelem byl VÚV TGM. Jedná se o souhrnné vyhodnocení ekologického a chemického stavu útvarů, vyhodnocení chemických a fyzikálně-chemických ukazatelů a porovnání výsledků hodnocení za období 2019–2021 s hodnocením za období 2016–2018. V období 2019–2021 nebyl dobrý chemický stav dosažen u 57,6 % vodních útvarů, problémovými ukazateli byly především polyaromatické uhlovodíky, v matrici „biota“ také rtuť a bromovaný difenylether. Dobrý ekologický stav/potenciál nebyl dosažen u 92,3 % vodních útvarů, problémovými ukazateli byly zejména biologické složky a fosfor.

Ověření využitelnosti metod modelování eroze a konektivity sedimentů v povodí Slavíče v Moravskoslezských Beskydech na základě geomorfologického mapování fluviálních procesů

, , , , and –

V rámci výzkumných aktivit Oddělení hydrologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Ostrava probíhají na několika povodích terén-ní šetření a měření pro ověření výstupů nástrojů GIS, empirických vzorců a matematických modelů zaměřených na povrchový odtok, fluviální erozi a transport sedimentů. Hlavní důraz je kladen na vliv odlesnění a změn land use na srážkoodtokové vztahy a fluviální erozi, zejména v rámci řešení projektů Národní agentury pro zemědělský výzkum (NAZV) „DEFOREST“ a „CLIMCFOR“, na nichž ČHMÚ spolupracuje s Výzkumným ústavem lesního hospodářství a myslivosti, Biskupstvím ostravsko-opavským a Vodohospodářským rozvojem a výstavbou, a. s. Předložený článek se zabývá možnostmi analýz fluviálních procesů a diskonektivitou vodních toků v povodí Slavíče v Moravskoslezských Beskydech. Pro tyto ana-lýzy byly vy­užity nástroje ESRI ArcGIS a GRASS GIS. Terénní ověření výstupů probíhalo v několika samplovacích bodech v rámci hlavního toku Slavíč.

Srovnání citovanosti časopisu VTEI v databázích Web of Science a Scopus

–

Citovanost časopisu je jedním z ukazatelů jeho kvality. Předložená studie navazuje na analýzy citovanosti časopisu VTEI publikované v předchozích letech. Nově byla zpracována analýza citací časopisu VTEI s využitím dat Web of Science a aktualizována analýza citací s využitím dat databáze Scopus. Bylo provedeno porovnání citací v obou bibliometrických databázích s cílem zjistit, jaká je míra překryvu obou databází a zda je vhodnější sledovat citovanost v jedné, nebo v obou bibliometrických databázích. Citační analýza potvrdila vysoký překryv obou databází. Pro sledování cito-vanosti časopisu VTEI je dostačující sledovat citovanost v databázi Scopus, neboť unikátní citace zahrnuté pouze ve Web of Science tvoří jen malou část všech citací. Citační analýza také potvrdila rostoucí trend počtu citací článků publikovaných v časopise VTEI, který byl zaznamenán v předchozích letech.

Rozhovor s Prof. Dr.-Ing. Birgit Vogel, výkonnou tajemnicí MKOD

–

Jednu z největších mezinárodních aktivit v ochraně vod představuje mnohostranná spolupráce při ochraně Dunaje. Původně byla zahájena v osmdesátých letech 20. století formou Deklarace podepsané v Bukurešti v roce 1985, jež se týkala samotné řeky Dunaje. Roku 1992 na podnět Evropského společenství zahájil činnost Environmentální program Dunaje podporovaný z mezinárodních zdrojů, který se týkal celého povodí Dunaje včetně jeho přítoků. Paralelně probíhaly práce na přípravě Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje. Úmluva byla předložena k podpisu 29. června 1994 v Sofii a vstoupila v platnost 22. října 1998. Smluvními stranami Úmluvy jsou Bosna a Hercegovina,
Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Německo, Maďarsko, Moldávie, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Černá Hora, Rumunsko, Ukrajina a Evropská unie. V srpnu 2022 se stala výkonnou tajemnicí Mezinárodní komise na ochranu Dunaje (MKOD) poprvé žena – Prof. Dr.-Ing. Birgit Vogel.

Den Dunaje letos ve znamení kulatých výročí

–

V letošním roce si připomínáme 30 let od založení Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje. Jedná se o významnou událost, kdy byla podpisem Úmluvy o ochraně Dunaje zahájena přeshraniční spolupráce zaměřená na ochranu této řeky a jejích přítoků. Úmluva byla podepsána 29. června 1994 v bulharské Sofii.

Jizerskohorští badatelé v Podbabě

–

Dne 25. ledna 2024 se v konferenčním centru Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i. (VÚV TGM) v Praze konal neob-vyklý seminář – Setkání badatelů v Jizerských horách. Byly na něm představeny výzkumné, zejména dlouhodobé projekty realizované na území Jizerských hor a zaměřené na atmosférické srážky, lesní půdy a lesy, vody a jejich oživení v posledních desetiletích, tj. od vrcholící acidifikace po současné jevy spojené s klimatickou změnou. Neméně důležité však bylo právě ono osobní setkání lidí, kteří bádají, trvale pracují či žijí v Jizerských horách a mají o vývoj situace v této oblasti zájem, a také všem otevřená závěrečná rozprava.