English (Angličtina)
Čeština
V předloženém článku jsou shrnuty závěry analýzy možných budoucích potřeb vody v časovém horizontu 2030–2050 pro sektor veřejných vodovodů podle vymezení užívaného ve vodní bilanci. Byly analyzovány čtyři možné scénáře vývoje, které vycházejí ze scénářů projektu Water Scenarios for Europe and for Neighbouring States.
Povodí největší české vodárenské nádrže Švihov na Želivce je výrazně antropogenně ovlivněno, a to jak přímým působením člověka, tak i intenzivní zemědělskou činností. Jakost povrchové vody je zde dlouhodobě ohrožována zejména eutrofizací, přítomností pesticidních látek a erozí.
Povodňová rizika v územích chráněných podélnými hrázemi vycházejí z možnosti selhání hrází v důsledku přelití, porušení nebo nekontrolovaného prosakování vody. Ve většině případů vede porušení hráze k vyšším škodám v důsledku toho, že se tyto události vyskytují neočekávaně, a lze je stěží předvídat.
Článek představuje „Metodiku komplexního řízení malých vodních zdrojů pro optimální zajištění jakosti pitné vody za běžných i mimořádných situací“ [10], která je hlavním výsledkem výzkumného projektu podpořeného Technologickou agenturou ČR (TA 02020184).
Periodická sucha v malých vodních tocích jsou způsobena klimatickými změnami, ale i nevhodným hospodařením se srážkovou i povrchovou vodou. Působí‑li tyto faktory najednou, dochází k rychlým poklesům vodní hladiny až úplnému vyschnutí dlouhých úseků toků. Takové změny jsou pro vodní faunu, potažmo zvláště chráněné druhy raků, často fatální.
Česká republika za dobu své samostatné existence zaznamenala na svém území významné hydrologické extremity v podobě povodní a sucha. Došlo zároveň k posunu požadavků uživatelů na dodávky povrchové vody: od samotného množství k jejich spolehlivosti, bezpečnosti a kvalitě.
Rozhovor s bývalým ministrem životního prostředí a prezidentem Mezinárodní komise pro ochranu Dunaje Ing. Petrem J. Kalašem.
Druhým rokem běží v ČR projekt občanské vědy Měření průhlednosti vody na rybnících. Druhým rokem se na stovkách rybníků intenzivně měří průhlednost vody, a to ve třech klíčových obdobích: v druhé polovině dubna a června a na přelomu srpna a září.
Výzkumný tým složený z pracovníků brněnské pobočky VÚV TGM a referenčních laboratoří v Praze začal od března 2016 pracovat na řešení výzkumného projektu DG16P02M032 „Neinvazivní a šetrné postupy řešení kvality prostředí a údržby vodních prvků v rámci památkové péče“.
Již tradiční XXIV. konference Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství se uskutečnila ve dnech 2.–4. 5. 2016 v hotelu Clarion v Českých Budějovicích. Odborným garantem byl Ing. Eduard Hanslík, CSc. (VÚV TGM, v. v. i.) a organizačním garantem Ing. Václav Bečvář, CSc. (ČVTVHS).
Seminář organizovaný Odbornou skupinou Vodovody a kanalizace České vědeckotechnické vodohospodářské společnosti, z. s., ve spolupráci s VRV a. s. (Vodohospodářský rozvoj a výstavba, a. s.), se uskutečnil dne 11. května 2016 v sídle společnosti – Novotného lávka 200/5, Praha 1.
