Aktuální číslo

Databáze HYMOD-KZ a deficitní oblasti

Ing. Adam Vizina, Ph.D., Ing. Irina Georgievová, Ing. Petr Vyskoč, Ing. Eva Melišová, Ph.D., prof. Ing. Martin Hanel, Ph.D., Prof. Mgr. Ing. Miroslav Trnka, Ph.D., Ing. Petr Pavlík and Ing. Milan Fischer – 6/2024

Příspěvek popisuje databázi HYMOD-KZ, která je dostupná na adrese https://shiny.vuv.cz/HYMOD-KZ/. Databáze poskytuje detailní výsledky hydrologického modelování a analýzy hydrologické bilance povodí (vodních útvarů) pro současné a výhledové klimatické podmínky, přičemž zahrnuje také aktualizované deficitní oblasti, jejichž popis je součástí tohoto příspěvku. Tento nástroj se může stát podkladem pro odborníky ve vodním hospodářství, pro akademickou sféru, ale i širokou odbornou společnost, jelikož poskytuje výstupy v prostorovém rozlišení vodních útvarů. Grafické zobrazení výsledků usnadňuje pochopení komplexních hydrologických jevů a podporuje rozhodování v oblasti vodohospodářského plánování.

Problematika antimikrobiální rezistence ve vodním prostředí ČR

RNDr. Hana Zvěřinová Mlejnková, Ph.D., Mgr. Kateřina Sovová, Ph.D., Mgr. Štěpánka Šabacká and Mgr. Adam Šmída – 6/2024

Antimikrobiální rezistence (AMR) se v posledních desetiletích dostala mezi celosvětové problémy s vysokou prioritou. Její závažnost spočívá v kriticky se zvyšujícím počtu patogenních bakterií, které nesou geny rezistence na dříve běžně fungující antibiotika (ATB), čímž se stávají zdravotní hrozbou. Výskyt rezistence je důsledkem dlouhodobého nesprávného užívání ATB v humánní a veterinární praxi (s nejvýznamnějším přispěním rozvojových zemí). V naší studii byl proveden screening výskytu antibiotické rezistence na vybraná ATB (cefuroxim, cefotaxim, cefepim, gentamicin, sul-phamethoxazol/trimethoprim, fosfomycin, nitrofurantoin a meropenem) u indikátorové bakterie Escherichia coli (E. coli), izolované z povrchových vod a odpadních vod na přítocích a odtocích z ČOV.

Nástroje pro posouzení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě

Mgr. Lucie Jašíková, Ph.D., RNDr. Hana Prchalová, doc. RNDr. Zbyněk Hrkal, CSc., Ing. Petr Vyskoč, Ing. Hana Nováková, Ph.D., Mgr. Silvie Semerádová, Ing. Jiří Dlabal, Ing. Tomáš Fojtík, Mgr. Aleš Zbořil, Ing. Bc. Václava Maťašovská and Ing. Jiří Picek – 6/2024

V prosinci 2020 byla vydána nová evropská směrnice EU 2020/2184 o jakosti vody určené k lidské spotřebě. Tato směrnice klade velký důraz na komplexní ochranu pitné vody a zavádí oproti původní směrnici z roku 1998 povinnost vypracovat posouzení a řízení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě. Rizikové analýzy částí povodí se musejí vypracovat pro všechny odběry vody určené pro pitné účely, při nichž se odebírá více než 10 m3 surové vody za den. V České republice se to týká přibližně 3 650 odběrů (z toho asi 3 500 odběrů podzemní vody a asi 150 odběrů povrchové vody). V celorepublikovém měřítku jde tedy o značné množství rizikových analýz částí povodí, jež podle výše zmíněné směrnice musejí být zpracovány do roku 2027. Hlavním cílem projektu „Nástroje pro posouzení rizik částí povodí souvisejících s místy odběru vody určené k lidské spotřebě“ (podpořeného TA ČR) je vytvoření metodiky pro vypracování těchto rizikových analýz částí povodí. Aby rizikové analýzy částí povodí, které budou zpracovávány různými subjekty, měly jednotnou formu a strukturu, byl v rámci metodiky vytvořen formulář (maketa), jak by měly rizikové analýzy částí povodí vypadat a co by měly obsahovat. Jelikož jde o velmi komplexní problematiku, bude v tomto článku představena jen hlavní kostra metodiky se zaměřením na základní charakteristiky odběru a stanovení území (povodí odběru), v němž se určují rizikové aktivity pro jakost odebírané surové vody.

Scénáře budoucí potřeby vody do roku 2050: sektorové analýzy a prognózy

Ing. Jiří Dlabal, Ing. Petr Vyskoč, Ing. Jan Bindzar, Ph.D., Doc. dr. Mgr. Vera Potopová, Ing. Pavla Schwarzová, Ph.D., Prof. Mgr. Ing. Miroslav Trnka, Ph.D., doc. Dr. Ing. Tomáš Dostál, Ing. Martin Dočkal, Ph.D., Ing. Daniela Semerádová, Ph.D., MSc. Juliana Arbelaez Gaviria, Mgr. Petr Štěpánek, Ph.D., Ing. Alena Jačková, Mgr. Marie Musiolková, Ph.D. and Ing. Arnošt Kult – 6/2024

Příspěvek představuje výsledky řešení dílčího cíle „Vývoj scénářů potřeb vody s ohledem na socioekonomický vývoj a vývoj klimatu“ (DC 1.1), který je součástí projektu TA ČR č. SS02030027 „Vodní systémy a vodní hospodářství v ČR v podmínkách změny klimatu (Centrum Voda)“ a tvoří dílčí část pracovního balíčku WP 1 „Predikce vývoje zabezpečenosti vodních zdrojů v ČR do roku 2050 v podrobnosti krajů v závislosti na změně klimatu“.

Rozhovor s Ing. Vladimírem Novákem, generálním ředitelem sekce vod Ministerstva životního prostředí Slovenské republiky

Ing. Josef Nistler – 6/2024

Slovenská republika letos předsedá největší komisi zaměřené na ochranu vodních toků, Mezinárodní komisi pro ochranu Dunaje (Internatio-nal Commission for the Protection of the Danube River, ICPDR). Proto jsme v tomto čísle požádali o rozhovor jejího prezidenta pro rok 2024 Ing. Vladimíra Nováka, jenž je zároveň generálním ředitelem sekce vod na slovenském Ministerstvu životního prostředí.

Predsedníctvo Slovenskej republiky v Medzinárodnej komisii pre ochranu Dunaja

Ing. Vladimír Novák – 6/2024

V roku 2024 Slovenská republika predsedá Komisii pre ochranu Dunaja (International Commission for the Protection of the Danube River, ICPDR). Článek pojednává o hlavních aktivitách, které za slovenského předsednictví bude komise uskutečňovat.

XXVII. konference Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství

Ing. Barbora Sedlářová – 6/2024

Již tradiční XXVII. konference Radionuklidy a ionizující záření ve vodním hospodářství se uskutečnila ve dnech 21. a 22. května 2024 v hotelu Clarion v Českých Budějovicích. Odbornou garantkou byla Ing. Barbora Sedlářová (VÚV TGM) a organizačním garantem Jan Kříž (ČVTVHS, z. s.). Konference se zúčastnilo 63 odborníků, z toho 58 z České republiky a pět ze Slovenské republiky. Přednášky byly věnovány legislativě týkající se monitorování radiační situace v povrchových vodách, měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů s možným zvýšeným obsahem přírodních radionuklidů vznikajících v úpravnách podzemních vod a výskytu umělých radionuklidů v povrchových vodách.