English (Angličtina)
Čeština
Ibra Ibrahimovič (1967) fotografuje svůj černobílý seriál „Střepy severních Čech“ od začátku 90. let. Veřejnosti vešel do povědomí jako fotograf boje za záchranu obce Libkovice v roce 1993 a později v roce 2003 oceněným seriálem o sedláku Rajterovi. Za podpory Ministerstva životního prostředí a VÚV TGM spatřila v roce 2015 světlo světa publikace Příběh fialové… Číst více »
SMART WATER je projekt financovaný z Norských finančních mechanismů v rámci programu REINE. Trvá od 2. srpna 2021 do 30. června 2022. Projekt koordinuje neziskové výzkumné a školicí centrum METCENAS, o. p. s., partnerem je organizace AVAS, s. r. o., zodpovědná za diseminaci a komunikaci výsledků. SMART WATER je zaměřen na realizaci informačních a vzdělávacích… Číst více »
Rozhovor s Ing. Bc. Annou Hubáčkovou, ministryní životního prostředí, o její profesní kariéře, zaměření a programových prioritách, na něž se zaměří ve své nové roli.
Většina vodních nádrží v České republice je budována jako multifunkční, přičemž k základním funkcím patří ta zásobní a ochranná. Způsob využívání povodí nad vodní nádrží má významný vliv na jakost vody. Zdroje znečištění lze rozdělit na bodové, plošné a difuzní. Bodové znečištění je kontinuální nebo se periodicky opakuje, není výrazně ovlivněno meteorologickými faktory a je vázáno na úzce ohraničené území, jako jsou sídla, čistírny odpadních vod (ČOV), průmyslové závody, zemědělské objekty aj. Plošné znečištění je těžko sledovatelné, je nepravidelné a závisí na meteorologických, půdních, morfologických a porostních charakteristikách [4]. Do kategorie difuzních zdrojů jsou obvykle zahrnovány drobné rozptýlené bodové zdroje znečištění, a to komunální, zemědělské, průmyslové, znečištění z dopravy, výluhy ze skládek atd.
Řada vodních nádrží se v současnosti potýká s problémem eutrofizace. Ta je chápána jako proces komplexních změn přírodních vod zapříčiněný obohacováním živinami. Dochází tím k rozvoji vodních květů sinic, jež produkují toxiny. V eutrofizovaných vodách nahromaděná biomasa kolabuje a současně klesá koncentrace kyslíku ve vodě, což následně vede k úhynu ryb. Problematickými živinami z hlediska eutrofizace vod je fosfor a dusík, přičemž u většiny povrchových vod v České republice převažuje fosfor. V současnosti pochází cca 70 % aktivního fosforu z bodových zdrojů (především komunálních), u dusíku je to pouze 20 % [2]. V dnešní době má na znečištění fosforem menší vliv spotřeba minerálních hnojiv i aplikace hnojiv statkových. Lze říci, že za posledních 25 let kleslo množství vstupu fosforu na zemědělskou půdu, rizikem však zůstávají odpadní vody z ČOV [2].
Aktuální problém v souvislosti se znečišťováním povrchových vod představují také specifické polutanty – pesticidy, farmaka, mikroplasty a prostředky osobní hygieny. K jejich degradaci ve vodách často nedochází, naopak mají negativní vliv na vodní organismy. Specifickými polutanty jsou zatěžovány rovněž vody pitné [1].
Všeobecně by se dalo říci, že obor geoinformatiky je relativně nový a GIS komunita v České republice stále ještě poměrně malá. První otázka tedy zřejmě nebude příliš originální, nicméně se na úvod přímo nabízí – co vás přivedlo k tomuto oboru?
Výzkum biofilmů probíhá v rámci projektu „Posílení a ochrana populace perlorodky říční v NP Šumava“ již od roku 2018, kdy byly hledány a testovány vhodné výzkumné metody a postupy studia vývoje biofilmů na hyporheických sedimentech (např. inkubace skleněných kuliček versus inkubace říčního sedimentu, granulometrický průzkum sedimentů dna) a vybrány nejvhodnější lokality pro umístění experimentálních zařízení. V roce 2019 byl proveden na třech vybraných lokalitách testovací tříměsíční výzkum hyporheických biofilmů v toku Vltavy v NP Šumava s ohledem na juvenilní perlorodky, jejich potravní nároky a dostatečné nasycení intersticiální vody kyslíkem.
Článek je věnován prezentaci dílčích výsledků studie zaměřené na stanovení potenciálu využití extenzivní technologie odvodnění kalu pro malé komunální čistírny odpadních vod (ČOV, do 1 000 EO) v podmínkách ČR. Studie prokázala, že využití technologie založené na extenzivním odvodnění kalů a jejich stabilizaci v kalových polích s vhodnou mokřadní vegetací může představovat alternativu k jiným technologiím, zejména v kombinaci s kořenovými ČOV, které se vyznačují menší produkcí kalu.
Autoři se při svém zkoumání vztahu mezi vybranými vlivy a cenami nemovitostí, konkrétně rezidenčními stavbami (tj. rodinnými domy a byty), inspirovali poznatky a výsledky ze zpracovaných rešerší. Šlo o takové charakteristiky, jejichž působení na ceny nemovitostí bylo prokázáno i jinde ve světě. Jako referenční lokalita bylo pro tento výzkum zvoleno Brno. V první fázi byly fotografovány různé rezidenční stavby, v další byl proveden výběr těchto fotografií, přičemž důraz byl kladen na takové nemovitosti, u kterých byly posuzované vlastnosti nejvýraznější.
Paní inženýrko, ve svém výzkumu se zaměřujete především na problematiku radioaktivity v životním prostředí. Bylo toto téma již od počátku v centru vaší badatelské pozornosti? Ano, dá se to tak říct. Ve VÚV TGM jsem jako čerstvý absolvent začínala v oddělení radioekologie, které vedl pan Eduard Hanslík. Neodmyslitelnou součástí tohoto oddělení tehdy byla – a stále je – laboratoř pro měření… Číst více »
VÚV TGM se po více než 11 letech dočkal nového webu. Původně byla snaha představit nový web v rámci výročí 100 let od založení instituce na konci roku 2019, nicméně celkový rozsah změn si nakonec vyžádal širší diskuzi napříč celou institucí tak, aby se pracovníci ústavu mohli se záměrem, motivací a především účelem nového webu podrobně seznámit. Tím, že nejde o pouhou změnu designu, ale o zcela nový web včetně grafiky a struktury, bylo toto přechodné období jistě na místě a my ve VÚV TGM věříme, že návštěvníci z řad laické i odborné veřejnosti jeho uživatelskou vstřícnost a přehlednost brzy ocení.
Projekt s názvem „Podpora dlouhodobého plánování v oblasti vodního hospodářství na území Krkonošského národního parku s důrazem na řešení problematiky vlivu technického zasněžování na pokles průtoků s cílem zvýšit dlouhodobou efektivitu ochrany přírody a krajiny“ (ID projektu: TH02030080) z programu Epsilon Technologické agentury (TA ČR) byl řešen ve VÚV TGM v letech 2017–2020. Projekt se věnoval zejména výzkumu dopadů technického zasněžování na vodní toky v Krkonoších z pohledu možného ovlivnění průtoků v důsledku odběrů vody.
Ve věku nedožitých 87 let zemřel Ing. Bohumil Müller, nesporně nepřehlédnutelná osobnost ve vodním hospodářství, v oboru, jemuž od absolutoria na Fakultě inženýrského stavitelství ČVUT věnoval podstatnou část svého života, svých odborných znalostí a zkušeností.
Cílem této studie bylo zpracování hodnocení ekologického stavu drobných toků na území hlavního města Prahy postupem analogickým s hodnocením vodních útvarů podle Směrnice 2000/60/ES. Pro výzkum bylo vybráno celkem osm lokalit na sedmi vodních tocích (potoky Šárecký, Dalejský, Radotínský, Libušský, Kunratický, Botič a Rokytka) s tím, že do výběru byly zahrnuty přírodě blízké i různým způsobem revitalizované úseky. Na vybraných lokalitách probíhalo od května 2017 roční vzorkování chemických ukazatelů a standardní multihabitatovou metodou byly odebrány vzorky vodních bezobratlých (makro- zoobentosu).
Článek popisuje metodu stanovení erodovatelnosti nesoudržných zemědělských půd pomocí měření kritického tečného napětí. Pro určení kritického tečného napětí byl použit tzv. „Jet Erosion Test“ (JET). Měření bylo provedeno pomocí modifikované zmenšené verze zařízení Mini-JET.
Moderní služby obce v oblasti nakládání s pevným odpadem obvykle zahrnují úklid a čištění veřejných prostor, sběr, přepravu, recyklaci a odstranění vzniklých odpadů. Služby nakládání s pevným odpadem patří mezi nejnákladnější a nejkomplikovanější ze všech obecních systémů prací pro veřejnost. Současně to také může být nejméně oceněnou komunální službou. Zásobování vodou, elektřinou, likvidace požárů a policejní ochrana uspokojuje zásadně a okamžitě denní potřeby obyvatel a podniků, a proto je těmto službám dána mnohem vyšší priorita ze strany komunity a jejího vedení. Služby v oblasti nakládání s odpady jsou obvykle jednou z nejméně „voňavých“ veřejných služeb, ale jejich bezchybná funkčnost a efektivnost mají rozsáhlé dopady. K zajištění udržitelnosti a jednotnosti postupu nakládání s odpady slouží právní předpisy. Předpisy řídící odpadové hospodářství obcí České republiky byly v letošním roce po dlouhé době aktualizovány a k dnešnímu dni je účinný zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech, a vyhláška č. 8/2021 Sb., Katalog odpadů. Druhý prováděcí předpis, vyhláška o nakládání s odpady, je momentálně v legislativní radě vlády. Následující článek popisuje, jaké změny pro odpadové hospodářství obcí tyto předpisy přinášejí a jak se lze na ně připravit.
Den, kdy se vám do ruky dostává toto číslo našeho časopisu VTEI, se vzácně kryje s termínem konání Magdeburského semináře o ochraně vod 2021, pořádaného Mezinárodní komisí pro ochranu Labe (MKOL). Využíváme proto této příležitosti a přinášíme vám krátký rozhovor se současnou prezidentkou této komise paní Heide Jekel. Její medailonek naleznete v rámečku pod rozhovorem.
Centrum Voda je výzkumný projekt, který hledá řešení problémů vyplývajících z klimatické změny a jejího vlivu na vodní poměry. Snažíme se nalézat odpovědi na základní otázky, jestli dokážeme zajistit dostatek kvalitní vody nejen pro potřeby člověka, ale i pro naši krajinu, zda se zvládneme vyrovnat s přívalovými povodněmi a jak dále snižovat znečištění vodního prostředí.
V letech 2014–2019 bylo na území České republiky historické sucho. Oddělení hydrologie a hydrogeologie Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka provádí dlouhodobá hydrologická a hydrogeologická pozorování v povodí horní Metuje, kde se toto sucho výrazně projevilo. Horní část povodí řeky Metuje se nachází v geologickém útvaru polická křídová pánev (dále jen polická pánev). Díky málo propustnému podloží a velké mocnosti křídových pískovců je zde velká zásoba kvalitní podzemní vody, která je odebírána pro vodárenské zásobování mnoha obcí a měst ve východních Čechách. Sledované povodí je uzavřeno vodoměrnou stanicí na řece Metuji, ve městě Teplice nad Metují (M XII). Stanice je umístěna na vodním toku v malé vzdálenosti pod skalským zlomem.
V tomto článku jsou ve vybraných katastrálních územích s převažující plochou zemědělské půdy porovnávány aktuální land use a struktura krajiny s historickým stavem z podkladů Císařských povinných otisků stabilního katastru. Jsou zde nastíněny možnosti využití analýz historického vývoje krajiny ke krajinné obnově v zemědělských oblastech, zejména s ohledem na obnovu mokřadních ekosystémů a revitalizaci vodních toků.
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka jakožto vydavatel časopisu Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) a zároveň veřejná výzkumná organizace v rezortu Ministerstva životního prostředí dlouhodobě podporuje otevřený přístup k datům a sdílení datových sad pro využití dalšími uživateli. Již od roku 2001 jsou na internetu dostupné datové sady vodního hospodářství zahrnuté do Hydro-ekologického informačního systému (HEIS), který VÚV vyvíjí již od 90. let [1]. Naplňuje tak Národní strategii otevřeného přístupu ČR k vědeckým informacím na léta 2017–2020, kterou Vláda České republiky schválila 14. června 2017 [2] a jež navazuje na už dříve deklarované potřeby a výhody sdílení vědeckých a odborných dat.
Koncept vodní stopy byl představen v roce 2002 [1] a dnes je jedním z rozšířených nástrojů pro hodnocení udržitelnosti užívání vodních zdrojů [2]. Vodní stopa patří do rodiny environmentálních stop [3], které umožňují podívat se na problémy užívání přírodních zdrojů z jiné perspektivy. Šedá vodní stopa je kvalitativní ukazatel převádějící vypouštěné znečištění na objem vody potřebný k jeho naředění na koncentrace neškodné pro životní prostředí [4].
Ve vodařině se mezi odborníky i veřejností často diskutuje o suchu, povodních, kvalitě vody ke koupání, o zajištění zásobování pitné vody atd., a to vždy podle toho, co zrovna nastane. Je však stejná pozornost věnována například zajištění další generace českých vodohospodářů? Dokáže současný mediální pohled na vodní hospodářství přitáhnout mladé studenty k vodohospodářským oborům?
V letošním roce je tomu rovných 25 let od zahájení vývoje (a následně pak provozu) Hydroekologického informačního systému VÚV TGM (HEIS VÚV). Tato doba je z hlediska kontinuálního vývoje a provozu informačního systému v současném prostředí takřka neustálých technologických a organizačních změn téměř úctyhodná a zcela jistě si zaslouží jak alespoň malé ohlédnutí za uplynulým obdobím, tak také stručnou rekapitulaci zaměřenou na současnost informačního systému (čtenář může namítnout, že zde by se nabízelo zmínit se podrobněji i o výhledu a plánech do budoucnosti, v této oblasti si však spekulovat příliš netroufáme, a proto ji zmíníme pouze stručně v závěru textu).
Nebývalé množství srážek, které se v České republice vyskytly v první polovině letošního roku, dávají alespoň laické veřejnosti zapomenout na problémy se suchem a nedostatkem vody z předchozích let. I přesto zůstává sucho problémem, na který je zapotřebí se připravit. V odborné literatuře lze najít mnoho různých definicí tohoto jevu, jisté však je, že se jedná o jev nahodilý, který se vyskytuje nepravidelně a s dobou trvání od několika týdnů až po několik měsíců v důsledku delšího období podnormálních srážek.
Článek představuje průběžné výsledky vyhodnocení možného dopadu klimatické změny na zabezpečenost odběrů vody pro vodárenské účely zajišťovaných vodními nádržemi k časové úrovni roku 2050. Při řešení byly aplikovány postupy hydrologické a vodohospodářské bilance, včetně modelování zásobní funkce vodohospodářských soustav.
Příspěvek je věnován stanovení a posouzení hydrologické bilance na vybraných povodích v České republice během suché periody v letech 2015–2019.
Předmětem studie bylo zhodnocení víceletých období hydrologického sucha na povodí Labe v Děčíně (plocha povodí 51 104 km2). Pro vodoměrnou stanici v tomto profilu je k dispozici řada průměrných měsíčních průtoků z let 1851–2020.
Hodnocení erozní účinnosti deště je v současnosti těžištěm výzkumu v oblasti stanovení erozního ohrožení půdy. V rámci empirického modelování pomocí modelů rodiny USLE (the Universal Soil Loss Equation) je erozní účinnost deště reprezentována tzv. R faktorem, jehož hodnotu lze stanovit řadou doporučených postupů.
S překotným vývojem v oblasti geoinformačních a komunikačních technologií se objevují nové možnosti mapování a kvantifikace erozních procesů způsobených přívalovými srážkami. Pro získání relevantních výsledků je důležitá kvalita, hustota a rozsah vstupních dat.
Generálním ředitelem státního podniku Povodí Ohře jste se stal v květnu 2019. Po vašem nástupu do funkce v něm došlo k řadě změn. Které z nich byste označil za největší a jaké cíle si kladete do dalších let? Státní podnik Povodí Ohře jsem přebral v uspokojivém stavu, odborná úroveň zaměstnanců ve všech oblastech je dobrá, zejména co se týče vodohospodářské problematiky, podnik… Číst více »
Stejně jako mnoha jiným publikujícím autorům se i v mé e-mailové schránce pravidelně objevuje nabídka uveřejnit článek ve všech možných vědeckých časopisech. Většina těchto zpráv skončí ve spamu, ale i ten si pravidelně kontroluji.
Souhrn Hydraulické výpočty proudění vody v korytech vodních toků a záplavových územích se v současné inženýrské praxi provádějí primárně s použitím 1D, 2D a spřažených 1D/2D numerických modelů. Matematický model je v případě zmiňované 2D schematizace obvykle založen na tzv. rovnicích proudění v mělkém proudu (shallow water equations), přičemž k matematickému popisu turbulentního proudění se… Číst více »
Časopis Vodohospodářské technicko-ekonomické informace (VTEI) vychází již 63 let. Zároveň je to pět let od ukončení spolupráce s časopisem Vodní hospodářství a začátku vydávání časopisu VTEI v současné modernizované podobě. V úvodním slovu k číslu 4–5/2015, jež bylo prvním číslem vydaným v této nové podobě, psal Mark Rieder o tom, že každá změna představuje riziko…. Číst více »
V letošním roce by se dožila režisérka a scenáristka Olga Růžičková1 (rozená Sixtová)2 sta let. Narodila se 10. února 1921 ve Velimi3 a zemřela poměrně nedávno, 18. října 2019, v Praze-Spořilově v důsledku vážné nemoci. Čtenář tohoto příspěvku se hned v úvodu oprávněně zeptá: „Jak souvisí filmová tvorba s činnostmi Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G…. Číst více »
Mikroorganismy jsou velmi významnou a obdivuhodnou součástí systému živé přírody. Jejich význam je spojován zejména s dopady na zdraví lidí, tedy s lékařskou mikrobiologií. Na téma mikrobiologie přinášíme rozhovor s mikrobioložkou RNDr. Danou Baudišovou, Ph.D.
Ve VÚV TGM, v. v. i., je od dubna 2020 prováděn monitoring přítomnosti koronaviru SARS-CoV-2 v odpadních vodách. Metoda průkazu je obdobná jako u klinických vzorků, tj. pomocí PCR je zjišťována přítomnost specifického fragmentu virové RNA.
Rozhovor s prof. Dr. Ing. Jiřím Maryškou, CSc., odborníkem v oblasti nanomateriálů, na téma využití technologie nanomateriálů při čištění odpadních vod.
Časopis vodohospodářské vědecko-technické informace je vědeckým a odborným časopisem v oblasti vodního hospodářství a příbuzných oborech. V letošním roce zavedl užívání dvou mezinárodních identifikátorů, které zvyšují „viditelnost“ jak publikovaných článků, tak jejich autorů. Těmito identifikátory jsou Digital Object Identifier (DOI) a Open Researcher and Contributor ID (ORCID).
Rozhovor s pracovníky VÚV TGM, kteří přijeli ze zahraničí a rozhodli se budovat svoji kariéru v České republice. Rozhovor přináší různé podle na rozdíly mezi studiem a zaměstnáním v zahraničí a v České republice v oblasti vědy a výzkumu v oboru vodního hospodářství.
Sucho a nedostatek vody jsou pojmy, které je třeba od sebe správně rozlišovat. Sucho představuje dočasný pokles dostupnosti vody a je považováno za přirozený jev. Pro sucho je charakteristický jeho pozvolný začátek, značný plošný rozsah a dlouhé trvání.
