Rozhovor s Dr. Ing. Antonínem Tůmou, zástupcem generálního ředitele státního podniku Povodí Moravy
Rozhovor, který bude publikován v únorovém čísle VTEI – Rozhovor Tůma_VTEI_1_2025
Rozhovor, který bude publikován v únorovém čísle VTEI – Rozhovor Tůma_VTEI_1_2025
Slovenská republika letos předsedá největší komisi zaměřené na ochranu vodních toků, Mezinárodní komisi pro ochranu Dunaje (Internatio-nal Commission for the Protection of the Danube River, ICPDR). Proto jsme v tomto čísle požádali o rozhovor jejího prezidenta pro rok 2024 Ing. Vladimíra Nováka, jenž je zároveň generálním ředitelem sekce vod na slovenském Ministerstvu životního prostředí.
Jednu z největších mezinárodních aktivit v ochraně vod představuje mnohostranná spolupráce při ochraně Dunaje. Původně byla zahájena v osmdesátých letech 20. století formou Deklarace podepsané v Bukurešti v roce 1985, jež se týkala samotné řeky Dunaje. Roku 1992 na podnět Evropského společenství zahájil činnost Environmentální program Dunaje podporovaný z mezinárodních zdrojů, který se týkal celého povodí Dunaje včetně jeho přítoků. Paralelně probíhaly práce na přípravě Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje. Úmluva byla předložena k podpisu 29. června 1994 v Sofii a vstoupila v platnost 22. října 1998. Smluvními stranami Úmluvy jsou Bosna a Hercegovina,
Bulharsko, Chorvatsko, Česká republika, Německo, Maďarsko, Moldávie, Slovensko, Slovinsko, Srbsko, Černá Hora, Rumunsko, Ukrajina a Evropská unie. V srpnu 2022 se stala výkonnou tajemnicí Mezinárodní komise na ochranu Dunaje (MKOD) poprvé žena – Prof. Dr.-Ing. Birgit Vogel.
Znáte projekty Strom roku, Sázíme budoucnost nebo Adapterra Awards? A víte, co je to Otevřená zahrada? Využíváte Zelené stezky Greenways? To vše a ještě mnohem více souvisí s brněnskou Nadací Partnerství, jejímž ředitelem je od roku 2019 Ing. Petr Kazda. Proč je pro něj klimatická změna výzvou, jež nám může přinést nové příležitosti? Pane řediteli, vystudoval jste administrativu… Číst více »
Má za sebou rok v pozici ředitele VÚV TGM. Jak tento první rok hodnotí a co už se mu v naší instituci podařilo změnit k lepšímu? Jak vzpomíná na své dvacetileté působení v ústavu v roli běžného pracovníka? A jaké jsou jeho plány a cíle do budoucna ohledně směřování VÚV TGM? „Rád bych pokračoval v naplnění mé vize vytvoření uznávaného a fungujícího ústavu národního a evropského významu jako výzkumné základny pro oblast vodního hospodářství s takovou pracovní kulturou a prostředím, aby byl cílovým a prestižním pracovištěm pro kvalitní a spokojené odborníky ochotné aktivně spolupracovat,“ říká ředitel naší instituce a nově také prezident Mezinárodní komise pro ochranu Labe, Ing. Tomáš Fojtík.
Jediný člověk dnes změnou svého chování nedokáže rychle zmírnit aktuální dopady klimatické změny, jimž čelí celý svět. Nicméně podpora a šíření vzdělanosti je jedním z hlavních klíčů pro rozhýbání pozitivních změn u významné části populace. Další kroky pro zmírnění dopadů klimatické změny či například první vlastní zkušenosti po roce 1980 popisuje v rozhovoru pro VTEI český zástupce v Mezivládním panelu pro klimatickou změnu (IPCC), klimatolog RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Rozhovor s Dr. rer. nat. Slavomírem Vosikou o jeho působení vedoucího sekretariátu Mezinárodní komise pro ochranu Labe v Magdeburku.
Ministr životního prostředí chce dát lidem příležitost žít v souladu s přírodou, a tím nemyslí jen vysazení stromků do ulic měst. Proč Petr Hladík nazývá Ministerstvo životního prostředí ministerstvem budoucnosti? Využívání srážkové vody, solární panely nebo zálohované PET láhve už nemusejí být přehnaně progresivním přístupem, ale standardem, jak naší planetě vracet alespoň minimum z toho, co si od ní bereme. Dotace na šedou vodu? Proč bychom to měli chtít a čemu tím vlastně prospějeme? Pro časopis VTEI odpovídá nový ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Na nápad udělat rozhovor s umělou inteligencí nás přivedl příspěvek z úplně jiného oboru, než je naše vodní hospodářství. Každopádně šlo o myšlenku vyzkoušet současnou úroveň umělé inteligence na tématech, která jsou našemu oboru blízká. Na příkladech položených otázek a generovaných odpovědí můžete sami posoudit, nakolik je tento nástroj ve vodařině užitečný. Struktura otázek je postavena od těch nejjednodušších až po komplikované v podobě komentářů k výsledkům předpovědních modelů nebo efektivity a účelnosti právních předpisů a směrnic. Pro komunikaci byl vybrán nástroj CHAT GPT. Pokud si však člověk tento nástroj nevyzkouší, nemá ponětí, s čím má tu čest. :-) Je pak na vašem posouzení samotného rozhovoru.
Michal Broža, narozen 13. května 1965 v Sušici, vystudoval Univerzitu Karlovu v Praze a University of Amsterdam v Nizozemsku. Od roku 1995 působil v OSN v různých pozicích. Od roku 2004 je vedoucím Informačního centra OSN v Praze. Účastnil se misí v Africe a pracovních pobytů v bývalé Jugoslávii a na Blízkém východě. Pracoval rovněž jako konzultant Světové banky a výzkumník v soukromém sektoru. Specializuje se na problematiku OSN, komunikaci globálních rizik a megatrendů. Je autorem a spoluautorem publikací a článků týkajících se těchto oblastí a věnuje se lektorské činnosti.
Předávání medaile Oty Hynie na XIV. hydrogeologickém kongresu v Liberci 2014 za významný a dlouhodobý přínos české hydrogeologii Pane Olmere, studium vysoké školy jste začal krátce po druhé světové válce. Můžete nám přiblížit tuto dobu z vašeho pohledu a také prozradit, proč jste si vybral inženýrské stavitelství a vodohospodářský směr? Maturoval jsem v roce 1948, kdy už i na našem Reformovaném reálném… Číst více »
Pane Havle, při našem posledním setkání jste vyprávěl, že jste začínal jako bubeník v bigbeatové kapele a také jste pro ni psal texty. Jak daleká je cesta od hudby k vodohospodářství a ochraně životního prostředí? Cesta je to samozřejmě dlouhá a lemovala ji celá řada neopakovatelných náhod a životních situací, jejichž výsledkem byla nakonec… Číst více »
Rozhovor s Ing. Bc. Annou Hubáčkovou, ministryní životního prostředí, o její profesní kariéře, zaměření a programových prioritách, na něž se zaměří ve své nové roli.
Paní inženýrko, ve svém výzkumu se zaměřujete především na problematiku radioaktivity v životním prostředí. Bylo toto téma již od počátku v centru vaší badatelské pozornosti? Ano, dá se to tak říct. Ve VÚV TGM jsem jako čerstvý absolvent začínala v oddělení radioekologie, které vedl pan Eduard Hanslík. Neodmyslitelnou součástí tohoto oddělení tehdy byla – a stále je – laboratoř pro měření… Číst více »
Den, kdy se vám do ruky dostává toto číslo našeho časopisu VTEI, se vzácně kryje s termínem konání Magdeburského semináře o ochraně vod 2021, pořádaného Mezinárodní komisí pro ochranu Labe (MKOL). Využíváme proto této příležitosti a přinášíme vám krátký rozhovor se současnou prezidentkou této komise paní Heide Jekel. Její medailonek naleznete v rámečku pod rozhovorem.
Ve vodařině se mezi odborníky i veřejností často diskutuje o suchu, povodních, kvalitě vody ke koupání, o zajištění zásobování pitné vody atd., a to vždy podle toho, co zrovna nastane. Je však stejná pozornost věnována například zajištění další generace českých vodohospodářů? Dokáže současný mediální pohled na vodní hospodářství přitáhnout mladé studenty k vodohospodářským oborům?
Generálním ředitelem státního podniku Povodí Ohře jste se stal v květnu 2019. Po vašem nástupu do funkce v něm došlo k řadě změn. Které z nich byste označil za největší a jaké cíle si kladete do dalších let? Státní podnik Povodí Ohře jsem přebral v uspokojivém stavu, odborná úroveň zaměstnanců ve všech oblastech je dobrá, zejména co se týče vodohospodářské problematiky, podnik… Číst více »
Mikroorganismy jsou velmi významnou a obdivuhodnou součástí systému živé přírody. Jejich význam je spojován zejména s dopady na zdraví lidí, tedy s lékařskou mikrobiologií. Na téma mikrobiologie přinášíme rozhovor s mikrobioložkou RNDr. Danou Baudišovou, Ph.D.
Rozhovor s prof. Dr. Ing. Jiřím Maryškou, CSc., odborníkem v oblasti nanomateriálů, na téma využití technologie nanomateriálů při čištění odpadních vod.
Rozhovor s pracovníky VÚV TGM, kteří přijeli ze zahraničí a rozhodli se budovat svoji kariéru v České republice. Rozhovor přináší různé podle na rozdíly mezi studiem a zaměstnáním v zahraničí a v České republice v oblasti vědy a výzkumu v oboru vodního hospodářství.
Rozhovor s RNDr. Hanou Mlejnkovou, Ph.D., na téma SARS-CoV-2 v odpadních vodách, jestli je možné se z odpadních vod nakazit a bude monitoring pokračovat?
Rozhovor s JUDr. Vratislavem Jandou, ředitelem pro korporátní záležitosti společnosti Nestlé pro Českou republiku na téma odpadu, spotřeby vody a ekologické udržitelnosti.
Rozhovor s RNDr. Markem Liškou, Ph.D., vedoucím útvaru laboratoří Povodí Vltavy, s. p., na téma kvality vody, mikropolutantů a dalších zajímavých bodů.
Rozhovor s ředitelem Střední rybářské školy ve Vodňanech Ing. Karlem Dubským na téma rybníkářství, výročí střední rybářské školy a mnoho dalšího.
„Voda“ jako nenahraditelný přírodní zdroj života Vás provázela celou Vaší profesní kariérou, kterou jste započala hned po dokončení studia organické chemie v roce 1954 na brněnské Masarykově universitě…
Milí čtenáři, v tomto čísle našeho časopisu vám přinášíme rozhovor s naším předním odborníkem na rozsivky a někdejším zaměstnancem Výzkumného ústavu vodohospodářského (VÚV TGM) Petrem Marvanem, který 29. dubna letošního roku oslavil 90. narozeniny.
Rozhovor s Ing. Janem Uhlíkem, Ph.D., hydrogeologem ve společnosti PROGEO, s. r. o., na téma nízkých srážkových úhrnů, oteplování a klimatu.
Rozhovor s Ole Frijs-Madsenem, velvyslancem Dánského království v České republice, na téma pitné vody, ceny vody v Dánsku a mnoho dalšího.
Rozhovor s Ing. Tomášem Urbanem, ředitelem VÚV TGM, v. v. i., o jeho působení na pozici ředitele výzkumného ústavu vodohospodářského, Národní koalici pro boj se suchem a mnoho dalšího.
Rozhovor se hydrobiologem RNDr. Jindřichem Durasem, Ph.D., předsedou České fosforové platformy, z. s., členem Výboru České limnologické společnosti, z. s.
Rozhovor s významným českým hydrotechnikem prof. Ing. Vojtěchem Brožou, DrSc., o jeho kariéře v oblasti vodního hospodářství, jeho pohledu na současná vodní díla a jejich tvorbu atd.
Na tyto a jiné otázky nám odpověděli odborníci, kteří denně přichází do styku s problematikou sucha a nedostatku vody.
Rozhovor s hydrobioložkou RNDr. Zdeňkou Žákovou, CSc., na téma její dlouhodobé praxe, přírodních čistíren a projektu Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy.
Rozhovor s ředitelem Českého hydrometeorologického ústavu Mgr. Markem Rieder na téma jeho dlouholetého působení ve VÚV TGM a jeho zkušeností s vodou. Jaké jsou jeho plány do budoucna?
Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z. ú., je nezávislá instituce, která se zaměřuje na znaleckou, vědecko-výzkumnou, vzdělávací a osvětovou činnost v oblasti bezpečnosti práce, ergonomie, požární ochrany, prevence nehod a havárií, hygieny práce včetně radiační, bezpečnostního inženýrství a risk managementu.
Rozhovor s ředitelem odboru ochrany vod na Ministerstvu životního prostředí Mgr. Lukášem Zárubou na téma hraničních vod, posuzování vlivů na životní prostředí a mnoho dalšího.
Rozhovor se zabývá rozborem aktuální situace v oblasti dnes často diskutovaných ochranných pásem vodních zdrojů. Otázky zodpovídají odborníci Ing. Jiří Novák z Vodárenské akciové společnosti, a. s., v Brně a Ing. Petra Oppeltová, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně.
Rozhovor s doc. Ing. Antonínem Bučkem, CSc., českým krajinným ekologem, na téma projektu a vydané knihy Zatopené kulturní a přírodní dědictví jižní Moravy.
Rozhovor s náměstkem v oblasti výzkumu a vývoje Ing. Jiřím Hůlkou ze Státního ústavu radiační ochrany, který je od roku 2011 veřejnou výzkumnou institucí, kdy byl zřízen rozhodnutím předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB). Rozhovor pojednává o radiační ochraně a veřejných výzkumných institucích a jejich problematice.
Sdělovací prostředky reagují především na aktuální situace a vzhledem k vyššímu výskytu extrémních situací, jako jsou epizody sucha, vlny veder, výskyt intenzivních srážek, je jejich komentování přirozeně častějším mediálním tématem. Z pohledu člověka odtrženého od přírody se může množství a frekvence tohoto typu informací zdát skutečně vysoká.