povrchová voda

Vývoj a stav povrchových vod ve významné zdrojové oblasti pitných vod

Mgr. David Honek, Ph.D., Ing. Milena Forejtníková, Mgr. Zdeněk Sedláček and RNDr. Jitka Novotná – 4/2024

V příspěvku je diskutován vývoj základních parametrů povrchových vod v rámci významné zdrojové oblasti pitných vod hydrogeologického rajonu 4232 Ústecká synklinála v povodí Svitavy. Důraz je kladen na vývoj množství vody v řece Svitavě a vývoj základních fyzikálních a chemických parametrů těchto vod. Posuzován je možný vliv na zdejší podzemní vody, které jsou intenzivně využívány pro pitné účely. V příspěvku jsou porovnány historické datové sady s výsledky současného monitoringu v rámci projektu SS06010044 (PPŽ VI, TA ČR). Aktuální kvalitativní stav povrchových vod směřuje k opatrnosti při podpoře přímé infiltrace do podzemních vod z důvodu nebezpečí jejich kontaminace.

Atmosférická depozice jako možný zdroj znečištění povrchových vod

Ing. František Sýkora, Ing. Tomáš Mičaník, Ph.D., Mgr. Silvie Semerádová, doc. RNDr. Ivan Suchara, CSc., Ing. Nikola Verlíková and Ing. Julie Sucharová, Ph.D. – 4/2023

Ve dvou lesních mikropovodích na území České republiky byla od října 2020 do září 2021 sledována jakost mokré atmosférické depozice na volné ploše (bulk) a podkorunové depozice (throughfall) současně s jakostí povrchové vody v místní vodoteči, humusu a mechu travník Schreberův (Pleurozium schreberi). V tomto článku je prezentováno vyhodnocení zátěže výše uvedených matric 15 polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU). První lokalita byla vybrána v Moravskoslezských Beskydech v oblasti významně ovlivněné průmyslovou činností – v Jablunkovské brázdě v katastru obce Bystřice v horní části povodí Suchého potoka (590 až 835 m n. m.), druhá lokalita byla zvolena jako referenční na Českomoravské vrchovině v blízkosti observatoře ČHMÚ Košetice (520 m n. m.).

Dynamika vnosu pesticidů do vodárenských nádrží Vír I, Opatovice a Ludkovice

Ing. Tomáš Mičaník, Ph.D., Ing. František Sýkora, Ing. David Chrastina, Ing. Danica Pospíchalová, Ing. Nikola Verlíková, Ing. Alena Kristová and Mgr. Marek Hradil – 1/2023

Pesticidy jsou stále významnou skupinou látek podílejících se na znečištění povrchových vod. Jejich zvýšený výskyt v síti vodních toků v zemědělské krajině je vázán především na srážkoodtokové poměry, druhy pěstovaných plodin a způsoby zemědělského obhospodařování. Pro podchycení těchto faktorů byly pro hodnocení zátěže těmito látkami ve zvolených povodích vodárenských nádrží ve správě Povodí Moravy, s. p., zvoleny pasivní vzorkovací techniky. Ty spočívají v kontinuální několikatýdenní expozici s postupným (integrativním) záchytem znečištění na vhodné sorbenty. V této práci byly zvoleny široce používané vzorkovače typu POCIS (a polar organic chemical integrative sampler) vhodné pro záchyt polárních organických látek. Byly aplikovány v osmi po sobě jdoucích vzorkovacích kampaních tak, aby byla pokryta celá vegetační sezona.

Atmosférická depozice jako možný zdroj znečištění povrchových vod (Předběžné výsledky projektu, část 1. – těžké kovy)

Mgr. Silvie Semerádová, Ing. Julie Sucharová, Ph.D., Ing. Tomáš Mičaník, Ph.D., Ing. František Sýkora and Mgr. Lucie Jašíková, Ph.D. – 4/2022

Na pilotních lokalitách v Jizerských horách, Moravskoslezských Beskydech a na Českomoravské vrchovině byly v průběhu jednoho roku sledovány koncentrace vybraných těžkých kovů v atmosférické depozici a povrchové vodě s cílem určit významnost vlivu srážek na kvalitu povrchových vod v antropogenně málo ovlivněném prostředí. Dosažené výsledky ukazují, že u vybraných kovů může atmosférická depozice v některých případech představovat významný vnos do povrchových vod. Na výslednou bilanci látkového odnosu má zásadní vliv charakter prostředí a jeho zatížení v minulosti.

Vliv Jaderné elektrárny Temelín na obsah vybraných radionuklidů v povrchových vodách

RNDr. Diana Marešová, Ph.D., Ing. Eva Juranová and Ing. Barbora Sedlářová – 4/2020

V příspěvku jsou prezentovány výsledky dlouhodobého sledování radionuklidů cesia 137, stroncia 90 a tritia v povrchové vodě v okolí Jaderné elektrárny Temelín (dále jen JE Temelín). Tyto radionuklidy pochází především z reziduálního znečištění po atmosférických testech jaderných zbraní a havárii jaderného reaktoru v Černobylu v minulém století.

Koronavirus SARS-CoV-2 v povrchových a odpadních vodách

RNDr. Hana Mlejnková, Ph.D., Ing. Věra Očenášková, Mgr. Kateřina Sovová, Ph.D., Mgr. Petra Vašíčková, Ph.D. and Ing. Eva Juranová – 3/2020

Příspěvek přináší aktuální přehledné informace o virech a koronavirech včetně SARS-CoV-2, možnostech kontaminace povrchových a odpadních vod tímto virem, způsobu jeho stanovení ve vodách metodou RT-qPCR a využití monitoringu přítomnosti viru v odpadních vodách jako biomarkeru pro sledování jeho výskytu v populaci a jako nástroje včasného varování před případným nástupem nové vlny choroby.

Časoprostorová dynamika vnosu organických látek do vodárenské nádrže Švihov

Ing. Tomáš Mičaník, Ph.D., Ing. František Sýkora, Ing. David Chrastina, Ing. Nikola Cielecká, Ing. Veronika Kucharczyková, Ing. Alena Kristová, Ing. Tomáš Ocelka, Ph.D. and Ing. Jiří Oceánský – 2/2020

Tento příspěvek se věnuje dynamice vnosu nepolárních organických látek a polárních pesticidů do vodárenské nádrže Švihov v povodí Želivky během celé vegetační sezony pomocí pasivních vzorkovačů. Monitoring probíhal od dubna do listopadu 2018 na devíti přítocích do VN Švihov a na vstupu surové vody do ÚV Želivka, a. s.

Databáze ochranných pásem vodních zdrojů v České republice

Ing. Hana Nováková, Ph.D., Ing. Tomáš Fojtík and Mgr. Aleš Zbořil – 2/2019

Databáze ochranných pásmem vodních zdrojů (OPVZ) vznikla ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka, v. v. i., (dále jen VÚV TGM) přibližně v roce 2004. V následujících letech proběhla řada dílčích aktualizací. V letech 2015–2017 byl v rámci podpory výkonu státní správy Ministerstva životního prostředí ČR (MŽP) řešen projekt s názvem Aktualizace OPVZ v ČR.

Stanovení velmi nízkých objemových aktivit tritia pro potřeby využití tritia jako stopovače

RNDr. Diana Marešová, Ph.D., Ing. Eduard Hanslík, CSc., Ing. Eva Juranová and Ing. Barbora Sedlářová – 4/2018

V současnosti jsou hlavními zdroji tritia v životním prostředí přetrvávající dopady atmosférických testů jaderných zbraní v minulém století, tritium vypouštěné jadernými zařízeními a jeho přirozená produkce v atmosféře. Díky jeho všeobecné přítomnosti a příznivým vlastnostem je tritium ve formě HTO využíváno jako stopovač v podzemních a povrchových vodách.

Klasifikace kvality povrchových vod

Ing. Tomáš Mičaník, Ph.D., Ing. Eduard Hanslík, CSc., RNDr. Denisa Němejcová and RNDr. Dana Baudišová, Ph.D. – 6/2017

Článek představuje novelizovanou normu ČSN 75 7221 Kvalita vod – Klasifikace kvality povrchových vod [1], která nahrazuje předchozí 19 let platnou normu [2]. Předmětem novely bylo zohlednit požadavky na současnou úroveň ochrany povrchových vod, a to jak z hlediska ukazatelů znečištění, tak i úrovně přípustného znečištění. Revizí prošel jak rozsah ukazatelů, tak mezní hodnoty tříd kvality.

Mikrobiální znečištění povrchových vod

RNDr. Dana Baudišová, Ph.D. and RNDr. Hana Mlejnková, Ph.D. – 6/2017

Tento příspěvek shrnuje problematiku mikrobiálního znečištění tekoucích povrchových vod v České republice. Jsou zde uvedeny limity indikátorových mikroorganismů v aktuálních právních předpisech a technických normách, dále jsou uvedeny charakteristiky nejpoužívanějších indikátorů fekálního znečištění a metody jejich stanovení.

Změny obsahu radionuklidů v povrchové vodě v okolí Jaderné elektrárny Temelín v období 1990–2016

Ing. Eduard Hanslík, CSc., RNDr. Diana Marešová, Ph.D., Ing. Eva Juranová and Ing. Barbora Sedlářová – 6/2017

V příspěvku jsou prezentovány výsledky dlouhodobého sledování výskytu a chování radionuklidů 3H, 90Sr a 137Cs v povrchové vodě v okolí Jaderné elektrárny Temelín (JE Temelín). Tyto umělé radionuklidy pochází především z reziduálního znečištění po atmosférických testech jaderných zbraní a havárii jaderného reaktoru v Černobylu v minulém století.

Hydrologické a hydrogeologické poměry povodí Lišanského potoka u Rakovníka

Jan Kašpárek – 5/2017

Tématem příspěvku je rozbor hydrologických a hydrogeologických poměrů v malé části dolního povodí Lišanského potoka u Rakovníka, kde od 15. století byl přirozený stav ovlivněn lidskou činností.

Aktuální stav problematiky ochranných pásem vodních zdrojů

Ing. Robert Kořínek, Ph.D., Ing. Hana Nováková, Ph.D. and Jaroslava Nietscheová, prom. práv. – 3/2017

Aktuální situace v oblasti ochranných pásem vodních zdrojů (dále také OPVZ) je v České republice dlouhodobě problematická, a to nejen z hlediska jejich vymezování, ale také správného nastavení opatření či dostupnosti dat veřejnosti.

Spolupráce VÚV TGM, v. v. i., a státních podniků Povodí v rámci Radiační monitorovací sítě ČR

RNDr. Diana Marešová, Ph.D., Ing. Barbora Sedlářová, Ing. Eduard Hanslík, CSc. and Ing. Eva Juranová – 3/2017

Článek uvádí přehled základních právních předpisů upravujících činnost Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, v. v. i., a jednotlivých Povodí, státní podnik, v rámci Radiační monitorovací sítě ČR.

Simulace dopadů modifikací platby k úhradě správy vodních toků a správy povodí

doc. Ing. Lenka Slavíková, Ph.D., Ing. Ondřej Vojáček, Ph.D. and Ing. Lubomír Petružela, CSc. – 3/2016

Česká republika za dobu své samostatné existence zaznamenala na svém území významné hydrologické extremity v podobě povodní a sucha. Došlo zároveň k posunu požadavků uživatelů na dodávky povrchové vody: od samotného množství k jejich spolehlivosti, bezpečnosti a kvalitě.

Umělé radionuklidy v hydrosféře – reziduální kontaminace a vliv Jaderné elektrárny Temelín

Ing. Eduard Hanslík, CSc., RNDr. Diana Marešová, Ph.D., Ing. Eva Juranová and Ing. Barbora Sedlářová – 2/2016

Příspěvek prezentuje výsledky dlouhodobého studia výskytu a chování radio- izotopů ve vodním prostředí v širším okolí Jaderné elektrárny Temelín, které je prováděno ve VÚV TGM, v. v. i. Jsou zahrnuty výsledky projektů z let 1990–2014.