Impact of the Nuclear power plant Temelín on concentration of selected radionuclides in the hydrosphere

This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.

Souhrn

V příspěvku jsou prezentovány výsledky dlouhodobého sledování radionuklidů cesia 137, stroncia 90 a tritia v povrchové vodě v okolí Jaderné elektrárny Temelín (dále jen JE Temelín). Tyto radionuklidy pochází především z reziduálního znečištění po atmosférických testech jaderných zbraní a havárii jaderného reaktoru v Černobylu v minulém století. Na všech lokalitách byl pozorován pokles objemových aktivit cesia 137 a stroncia 90. I přesto, že velká část hodnot koncentrací těchto radionuklidů je v současnosti na úrovni nejmenších detekovatelných aktivit, stále je reziduální kontaminace vyšší než jsou výpusti těchto radionuklidů, resp. aktivačních a štěpných produktů, z JE Temelín. V případě tritia byl v profilech neovlivněných provozem JE pozorován pomalý pokles objemových aktivit, které se blíží přirozenému pozadí odpovídajícímu geografickým podmínkám České republiky. V profilech ovlivněných provozem JE Temelín byl pozorován postupný nárůst aktivit tritia, odpovídající výpustem udávaných provozovatelem. Zjištěné objemové aktivity hodnocených radionuklidů vyhovují požadavkům nařízení vlády 401/2015 Sb. v ukazatelích radioaktivních látek.

Úvod

V souvislosti s výstavbou a provozem JE Temelín byla realizována řada projektů zabývajících se možnými vlivy provozu elektrárny na životní prostředí. Na projekty z předprovozního období [1, 2] následně navázal zejména Program sledování a hodnocení vlivu Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí [3]. Provoz každé jaderné elektrárny je doprovázen produkcí radionuklidů, z toho důvodu je v rámci sledování velká pozornost věnována výskytu vybraných radionuklidů v okolí jaderné elektrárny. Tento příspěvek se zaměřuje na zhodnocení vlivu JE Temelín na obsah vybraných radionuklidů – cesia 137, stroncia 90 a tritia – v povrchových vodách v období 1990–2019 na základě sledování citovaných výše [1–3].

Výstavba JE Temelín byla schválena již v roce 1980, vlastní realizace byla zahájena v roce 1987. Z původně plánovaných čtyř bloků byly postaveny dva. Jedná se o tlakovodní reaktory VVER 1000 typu V 320. Výroba elektřiny byla zahájena v závěru roku 2000. Aktuálně elektrárna pracuje na výkonu 2 × 1082 MWe [4]. V současnosti je zvažována výstavba nového jaderného zdroje v lokalitě Temelín [5]. JE Temelín odebírá surovou vodu z vodní nádrže Hněvkovice a odpadní vody vypouští přes vodní nádrž Kořensko. Ve světě jsou odpadní vody z jaderných zařízení obvykle vypouštěny do velkých řek, případně do moře. Ve srovnání s řekami, jako jsou např. Dunaj nebo Rýn, je Vltava v místě zaústění odpadních vod z JE Temelín poměrně malý tok. Vzhledem k očekávaným klimatickým změnám včetně zvýšeného výskytu hydrologického sucha se lze obávat možného nárůstu objemových aktivit radionuklidů pod zaústěním odpadních vod. Proto je jejich sledování věnována velká pozornost.

Tritium (³H), cesium 137 (¹³⁷Cs) a stroncium 90 (⁹⁰Sr) jsou nejvýznamnější radionuklidy potenciálně přítomné v odpadních vodách. Tritium je radioaktivní izotop vodíku s poločasem rozpadu 12,32 r, který se přirozeně vyskytuje v množství 1 atom na 10¹⁸ atomů vodíku [6]. V přírodě vzniká především v horních vrstvách atmosféry působením kosmického záření. Vzniká i při umělých jaderných reakcích, stejně jako cesium 137 a stroncium 90, které jsou radioekologicky významné vzhledem k poločasu rozpadu 30,2 r, resp. 28,8 r [7]. Roční kapalné výpusti tritia a ostatních aktivačních a štěpných produktů (AAŠP), mezi které patří i ¹³⁷Cs a ⁹⁰Sr, podle ČEZ, a. s., [8, 9] jsou uvedeny na obr. 1. Z údajů vyplývá, že roční výpusti ³H jsou v řádu desítek TBq (TBq = 10¹² Bq), v období 2000–2019 v průměru 40 TBq·r^-1. Zatímco výpusti ostatních AAŠP v řádu desetin GBq (GBq = 10⁹ Bq), v průměru 0,2 GBq·r^-1, výpusti ¹³⁷Cs a ⁹⁰Sr jsou tedy více než o pět řádů menší než výpusti tritia. Z radioekologického hlediska je tedy v kapalných výpustích při běžném provozu nejvýznamnějším radionuklidem tritium. Pro posouzení vlivu výpustí na obsah hodnocených radionuklidů v povrchových vodách je významným faktem to, že odpadní vody s obsahem radionuklidů jsou po kontrolních měřeních vypouštěny diskontinuálně, v průměru asi 3–4 hodiny denně.

Obr. 1. Roční výpusti ³H a AAŠP podle ČEZ, a. s., JETE [8, 9]
Fig. 1. Annual discharges of ³H and activation and fission products according ČEZ, a. s., JETE [8, 9]

Hodnocené radionuklidy se v okolí JE Temelín vyskytovaly ještě před jejím spuštěním. Důvodem je doznívající znečištění po testech jaderných zbraní v padesátých a šedesátých letech minulého století a havárii jaderného reaktoru v Černobylu v roce 1986. Okolí JE Temelín patří mezi oblasti u nás nejvíce zasažené spadem po havárii v Černobylu [10]. V případě tritia se jedná i o jeho přirozený výskyt. I proto měly velký význam studie, které se uskutečnily ještě před uvedením JE Temelín do provozu, a které zjišťovaly referenční stav [1, 2].

Dřívější výsledky citovaných studií byly prezentovány např. [11–13]. Hlavním cílem příspěvku je prezentovat aktuální výsledky nyní téměř třicetiletého sledování výskytu vybraných radionuklidů v řece Vltavě ovlivněné provozem JE Temelín a zhodnotit případný příspěvek elektrárny.

Metodika

Radionuklidy ³H, ⁹⁰Sr a ¹³⁷Cs byly stanovovány v povrchové vodě ve veškerých látkách. Sledování bylo zahájeno v roce 1990 na profilech Vltava-Hněvkovice, Lužnice-Koloděje, Otava-Písek (později změněn na profil Otava-Topělec, hodnocení je pod tímto označením) – profily v budoucnu přímo neovlivněné výpustmi odpadních vod z JE Temelín, dále označované pouze jako neovlivněné profily, a Vltava-Solenice – profil v budoucnu ovlivněný výpustmi JE Temelín. Od roku 1996 bylo sledování rozšířeno o profil Vltava-Hladná, profil cca 4 km pod zaústěním odpadních vod. Mapa odběrových míst je na obr. 2.

Obr. 2. Mapa odběrových profilů
Fig. 2. Map of the sampling sites

Vzorky byly odebírány podle norem ČSN EN ISO 5667 a ČSN ISO 5667 (soubor) [14–17] v množství 0,25 l (³H), resp. 50 l (¹³⁷Cs a ⁹⁰Sr), frekvence odběrů byla čtvrtletní. Vzorky na stanovení ³H byly konzervovány chlazením. Velkoobjemové vzorky pro stanovení ¹³⁷Cs a ⁹⁰Sr byly stabilizovány okyselením kyselinou dusičnou na pH < 2 a přidáním směsného nosiče. V laboratoři byly vzorky odpařeny pod bodem varu do sucha, následně byly vysušeny při 105 °C a vyžíhány při 350 °C. Vyžíhaný odparek byl uzavřen do příslušné měřicí nádoby. Stanovení ¹³⁷Cs a ⁹⁰Sr tedy postihuje veškeré látky.

Stanovení objemové aktivity tritia bylo uskutečněno podle ČSN EN ISO 9698 [18]. Pro stanovení byly použity nízkopozaďové kapalinové scintilační spektrometry Quantulus 1220 od firmy WALLAC a TriCarb 3170/TRSL od firmy Canberra Packard. Podmínky měření vzorků z lokalit ovlivněných výpustmi z JE Temelín byly nastaveny tak, aby pro tritium byla nejmenší detekovatelná aktivita (c_ND) cca 2 Bq/l, v případě neovlivněných vzorků cca 1 Bq·l^-1.

Ve velkoobjemových vzorcích vod po předúpravě bylo nejdříve gamaspektrometricky stanoveno ¹³⁷Cs (podle ČSN EN ISO 10 703 [19]) a následně bylo radiochemicky analyzováno ⁹⁰Sr [20]. Pro stanovení ¹³⁷Cs byla použita gamaspektrometrická trasa s polovodičovým germaniovým detektorem REGe fy Canberra Packard. Nejmenší detekovatelná objemová aktivita (c_ND) pro ¹³⁷Cs na hladině významnosti chyb pozorování prvního a druhého typu α = β = 0,05 byla v závislosti na době měření a množství zpracovaného vzorku cca 0,5 mBq·l^-1. Stanovení ⁹⁰Sr bylo provedeno šťavelanovou srážecí metodou [20]. Pro měření aktivity byl použit proporcionální detektor fy TESLA s vyhodnocovací jednotkou MC 2256, později alfa – beta automat EMS 3 s plynovou průtočnou sondou POB 302 fy EMPOS. Nejmenší detekovatelná objemová aktivita (c_ND) na hladině významnosti α = β = 0,05 byla pro ⁹⁰Sr v závislosti na době měření a množství zpracovaného vzorku a chemického výtěžku cca 2 mBq·l^-1.

V případě hodnot menších než nejmenší detekovatelná objemová aktivita byl pro jejich další zpracování aplikován postup podle směrnice Komise 2009/90/ES, resp. Nesměráka [21]. Byl použit redukční koeficient k = 0,5, tj. byla použita hodnota rovná 0,5 c_ND.

Pro hodnocení vývoje objemových aktivit radionuklidů v čase byla použita regresní analýza rovnice vycházející úpravou rovnice (1) pro radioaktivní přeměnu:

Statistická významnost regresní křivky byla ověřena pomocí Pearsonova koeficientu. Následně byl vypočten efektivní (pozorovaný) poločas radionuklidu T_ef (r) podle rovnice (2) [22]:

Roční bilance aktivity (B) radionuklidu v profilu (Bq·r^-1) byla vypočtena podle rovnice (3):

Výsledky a diskuse

Nejdéle sledovaným radionuklidem je ¹³⁷Cs, které je v hodnocených profilech sledováno od roku 1990. Vývoj objemové aktivity ¹³⁷Cs je znázorněn na obr. 3. Pro ukázku je uveden vážený průměr ročních průměrných objemových aktivit v neovlivněných profilech – Vltava-Hněvkovice, Lužnice-Koloděje, Otava-Topělec a roční průměrné objemové aktivity v profilu Vltava-Solenice ovlivněném výpustmi z JE Temelín.

Z obr. 3 je zřejmé, že zatímco na začátku sledovaného období byly zjištěné roční průměrné objemové aktivity až desítky mBq·l^-1, v závěru tohoto období to bylo < 1 mBq·l^-1, a to jak na profilech neovlivněných, tak v profilu ovlivněném provozem JE Temelín. Většina hodnot v závěru hodnoceného období byla < c_ND. Zjištěné hodnoty jsou po celou dobu řádově nižší, než je hodnota přípustného znečištění c_max= 2 Bq·l^-1 i než norma environmentální kvality, roční průměr NEK-RP = 0,5 Bq·l^-1 podle nařízení vlády 401/2015 Sb [23]. V první polovině devadesátých let byl pozorován výrazně rychlejší pokles aktivit. Pro období 1990–1994 byly v jednotlivých profilech vyhodnocené efektivní poločasy ¹³⁷Cs v rozmezí 1,1–2,8 r, na neovlivněných profilech to bylo průměrně 1,3 r, v profilu Vltava-Solenice 1,4 r (přehled pro všechny profily je uveden v tabulce 1). Jedná se především o doznívající vliv havárie jaderného reaktoru v Černobylu. Po roce 1995 bylo pozorováno zpomalení rychlosti ubývání ¹³⁷Cs. V období 1995–2019 byly pozorované poločasy v rozmezí 9,4–12,4 r. Pro neovlivněné profily to bylo 11,5 r, pro profil Vltava-Solenice 12,4 r. Trvalý pokles objemových aktivit pokračoval i po roce 2000, kdy byla uvedena do provozu JE Temelín.

Obr. 3. Vývoj objemové aktivity ¹³⁷Cs (c_137Cs) v profilech neovlivněných výpustmi z JE Temelín, v ovlivněném profilu Vltava-Solenice a hodnota přípustného znečištění C_max a NEK-RP podle NV 401/2015 Sb. [23]
Fig. 3. Temporal changes of ¹³⁷Cs concentration (c_137Cs) in profiles not effected by discharges from the NPP Temelín, in the Vltava River at Solenice (effected profile) and value of permissible pollution C_max and environmental quality standard-annual average NEK-RP according NV 401/2015 Sb. [23]

S využitím ročních průměrných koncentrací ¹³⁷Cs a ročních průměrných průtoků vody v příslušném profilu byly podle rovnice (3) vypočteny roční bilance ¹³⁷Cs (B_137Cs) ve sledovaných profilech.

Vypočtené bilance byly porovnány s publikovanými údaji o výpustech AAŠP [8, 9]. Z podrobnějšího hodnocení byl vyloučen rok 2002, který byl ovlivněn extrémními průtoky. Podrobněji bylo tedy zpracováno období 2003–2019. Průměrná vypočtená bilance v období 1996–2019 (resp. 2003–2019) byla na neovlivněných profilech Vltava-Hněvkovice 1,0 GBq·r^-1 (resp. 0,6 GBq·r^-1), Lužnice-Koloděje 1,4 GBq·r^-1 (resp. 1,1 GBq·r^-1) a Otava-Topělec 1,5 GBq·r^-1 (resp. 1,0 GBq·r^-1), v ovlivněných profilech Vltava-Hladná 2,8 GBq·r^-1 (resp. 2,1 GBq·r^-1) a Vltava-Solenice 1,7 GBq·r^-1 (resp. 1,1 GBq·r^-1). V místě zaústění odpadních vod z JE Temelín tedy antropogenní pozadí ¹³⁷Cs v období 2003-2019 vyjádřené jako součet průměrných bilancí v profilech Vltava-Hněvkovice a Lužnice-Koloděje bylo 1,7 GBq·r^-1, zatímco průměrná výpust AAŠP v tomto období byla 0,2 GBq·r^-1 [8, 9]. Na obr. 4 je zobrazen vývoj „pozadí ¹³⁷Cs“ v místě zaústění odpadních vod vyjádřeného jako součet bilance ¹³⁷Cs v profilech Vltava-Hněvkovice a Lužnice-Koloděje, bilance ¹³⁷Cs v ovlivněném profilu Vltava-Solenice a výpustí AAŠP. I při provozu JE Temelín byly na ovlivněném profilu Vltava-Solenice zjišťovány po celou dobu menší koncentrace i bilance ¹³⁷Cs než v ovlivněných profilech. Je to způsobeno vazbou ¹³⁷Cs na nerozpuštěné látky a jejich sedimentací ve vodní nádrži Orlík. Vliv JE Temelín tedy nebyl detekován na žádném profilu, resp. možný vliv je zcela překrytý reziduální kontaminací.

Obr. 4. Vývoj antropogenního pozadí ¹³⁷Cs v místě zaústění odpadních vod vyjádřeného jako součet bilance ¹³⁷Cs v profilech Vltava-Hněvkovice a Lužnice-Koloděje, bilance ¹³⁷Cs v ovlivněném profilu Vltava-Solenice a výpusti AAŠP podle ČEZ, a. s., JETE [8, 9]
Fig. 4. Temporal changes of activity ¹³⁷Cs balances (artificial bacground of ¹³⁷Cs, calculated as a sum of ¹³⁷Cs balances in the Vltava River at Hněvkovice and the Lužnice River at Koloděje), balance at effected in the Vltava River at Solenice and discharges of activation and fission products according ČEZ, a. s., JETE [8, 9]

Stanovení ⁹⁰Sr je prováděno od roku 1993. Vývoj objemové aktivity ⁹⁰Sr je znázorněn na obr. 5. Je uveden vážený průměr ročních objemových aktivit na neovlivněných profilech a roční průměrné objemové aktivity v profilu Vltava-Solenice ovlivněném výpustmi z JE Temelín. Na začátku sledovaného období byly pozorovány roční průměrné objemové aktivity do 10 mBq·l^-1, na konci období pak pouze < 2 mBq·l^-1. Na všech sledovaných profilech byly pozorované hodnoty velmi podobné, jak v profilech neovlivněných, tak v profilu Vltava-Solenice ovlivněném provozem JE Temelín. Zjištěné hodnoty jsou tedy po celou dobu řádově nižší než je hodnota přípustného znečištění c_max= 1 Bq·l^-1 i norma environmentální kvality roční průměr NEK-RP= 0,2 Bq·l^-1 podle nařízení vlády 401/2015 Sb. [23].

Obr. 5. Vývoj objemové aktivity ⁹⁰Sr (c_90Sr) v profilech neovlivněných výpustmi z JE Temelín, v ovlivněném profilu Vltava-Solenice a hodnota přípustného znečištění C_max a NEK-RP podle NV 401/2015 Sb. [23]
Fig. 5. Temporal changes of ⁹⁰Sr concentration (c_90Sr) in profiles not effected by discharges from the NPP Temelín and in the Vltava River at Solenice (effected profile), value of permissible pollution C_max and environmental quality standard-annual average NEK-RP according NV 401/2015 Sb. [23]

Po celé sledované období byl pozorován trvalý pokles ročních průměrných objemových aktivit ⁹⁰Sr. Na rozdíl od ¹³⁷Cs nebyla zjištěna změna v rychlosti tohoto poklesu. Vyhodnocený efektivní poločas byl na všech profilech shodně cca 10 r (tabulka 1). Tak jako v případě ¹³⁷Cs byly s využitím ročních průměrných objemových aktivit ⁹⁰Sr a ročních průměrných průtoků vody v příslušném profilu vypočteny roční bilance ⁹⁰Sr (B_90Sr) ve sledovaných profilech. Podrobnější hodnocení bylo provedeno shodně jako v případě ¹³⁷Cs – bylo hodnoceno období 2003–2019. Průměrná vypočtená bilance v období 1996–2019, (resp. 2003–2019) byla na neovlivněných profilech Vltava-Hněvkovice 3,6 GBq·r^-1 (3,3 GBq·r^-1), Lužnice-Koloděje 3,5 GBq·r^-1 (3,1 GBq·r^-1) a Otava-Topělec 2,4 GBq·r^-1 (2,2 GBq·r^-1), v ovlivněných profilech Vltava-Hladná 7,7 GBq·r^-1 (6,8 GBq·r^-1) a Vltava-Solenice 12,1 GBq·r^-1 (10,9 GBq·r^-1). V místě zaústění odpadních vod z JE Temelín tedy antropogenní pozadí ⁹⁰Sr v období 2003–2019 vyjádřené jako součet průměrných bilancí v profilech Vltava-Hněvkovice a Lužnice-Koloděje bylo 5,1 GBq·r^-1, zatímco průměrná výpust AAŠP v tomto období byla 0,2 GBq·r^-1 [8, 9]. Na obr. 6 je zobrazen vývoj „pozadí ⁹⁰Sr“ v místě zaústění odpadních vod vyjádřeného jako součet bilance ⁹⁰Sr v profilech Vltava-Hněvkovice a Lužnice-Koloděje, bilance ⁹⁰Sr v ovlivněném profilu Vltava-Solenice a výpustí AAŠP. Tak jako v případě ¹³⁷Cs můžeme konstatovat, že vliv JE Temelín v ukazateli ⁹⁰Sr nebyl detekován na žádném profilu, resp. možný vliv je zcela překrytý reziduální kontaminací.

Obr. 6. Vývoj antropogenního pozadí ⁹⁰Sr v místě zaústění odpadních vod vyjádřeného jako součet bilance ⁹⁰Sr v profilech Vltava-Hněvkovice a Lužnice-Koloděje, bilance ⁹⁰Sr v ovlivněném profilu Vltava-Solenice a výpustí AAŠP podle ČEZ, a. s., JETE [8, 9]
Fig. 6. Temporal changes of activity ⁹⁰Sr balances (artificial bacground of ⁹⁰Sr, calculated as sum of ⁹⁰Sr balances in the Vltava River at Hněvkovice and the Lužnice River at Koloděje), balance at effected in the Vltava River at Solenice and discharges of activation and fission products according ČEZ, a. s., JETE [8, 9]

Tabulka 1. Přehled vyhodnocených efektivních poločasů T_ef  hodnocených radionuklidů v povrchové vodě
Table 1. Overview of evaluated effective half lifes in surface water

Sledování tritia bylo v hodnocených profilech zahájeno těsně před uvedením JE Temelín do provozu. Vývoj ročních průměrných objemových aktivit ³H v neovlivněných profilech a profilech ovlivněných provozem elektrárny je znázorněn na obr. 7.

Obr. 7. Vývoj objemové aktivity ³H (c_3H) v profilech neovlivněných výpustmi z JE Temelín, v ovlivněných profilech Vltava-Hladná a Solenice a hodnoty přípustného znečištění C_max a C_RP a NEK-RP podle NV 401/2015 Sb. [23]
Fig. 7. Temporal changes of ³H concentration (c_3H) in profiles not effected by discharges of wastewaters from the NPP Temelín and in Vltava River at Solenice and Hladná (effected profiles) and value of permissible pollution C_max and C_RP and environmental quality standard-annual average NEK-RP according NV 401/2015 Sb. [23]

Před spuštěním JE Temelín byla průměrná roční objemová aktivita ve všech profilech shodně cca 1,5 Bq·l^-1, od jejího spuštění je vidět postupné navyšování objemových aktivit ³H v ovlivněných profilech, zatímco na neovlivněných profilech je pozorován mírný, ale trvalý pokles zjištěných aktivit. Na konci hodnoceného období (2019) byla průměrná objemová aktivita v neovlivněných profilech < 1 Bq·l^-1 (většina hodnot byla < c_ND), v profilu Vltava-Hladná to bylo přibližně 13 Bq·l^-1 a v profilu Solenice 20 Bq·l^-1. V profilu Vltava-Hladná měly zjištěné objemové aktivity (jak okamžité, tak roční průměrné) výrazně větší rozpětí hodnot než v profilu Vltava-Solenice. Zjištěné hodnoty jsou po celou dobu nižší, než je hodnota přípustného znečištění c_max= 3 500 Bq·l^-1 i norma environmentální kvality roční průměr NEK-RP = 1 000 Bq·l^-1 a v profilu Vltava-Solenice, kde je relevantní i hodnocení, zda povrchová voda vyhovuje užívání pro úpravu na vodu pitnou, i přípustné znečištění roční průměr c_RP= 100 Bq·l^-1 podle nařízení vlády 401/2015 Sb. [23].

I v případě ³H byly porovnány bilance (B_3H) v hodnocených profilech vypočtené na základě ročních průměrných objemových aktivit a ročních průměrných průtoků vody, které byly porovnány s údaji o kapalných výpustech ³H z JE Temelín. Zatímco průměrné pozadí ³H (souhrnně antropogenního a přirozeného původu) v místě zaústění odpadních vod bylo 1,5 GBq·r^-1. Bilance ³H v ovlivněných profilech je významně vyšší. Jak bylo uvedeno výše, objemové aktivity ³H v profilu Vltava-Hladná, jsou ve velkém rozpětí, to se týká i vypočtených bilancí (v období 2003–2019: 1–230 TBq·r^-1, průměrně 30 TBq·r^-1), které příliš neodpovídají uváděným výpustem ³H [8, 9]. Je to způsobeno především malou vzdáleností tohoto profilu od zaústění odpadních vod z JE Temelín (cca 4 km) a diskontinuálním vypouštěním odpadních vod. Vzhledem k četnosti vzorkování (4× ročně) není takto vypočtená roční průměrná hodnota v tomto profilu příliš vypovídající. V profilu Vltava-Solenice, po promíchání vod ve vodní nádrži Orlík, je už výpovědní hodnota větší a vypočtená bilance (v období 2003–2019: 8–79 TBq·r^-1, průměrně 43 TBq·r^-1) odpovídá výpustem tritia udávaných provozovatelem (v období 2003–2019: 23–64 TBq·r^-1, průměrně 42 TBq/r) [8, 9], jak je zřejmé i z obr. 8.

Obr. 8. Vývoj pozadí ³H v místě zaústění odpadních vod vyjádřeného jako součet bilance ³H v profilech Vltava-Hněvkovice a Lužnice-Koloděje, bilance ³H v ovlivněných profilech Vltava-Hladná a Solenice a výpustí ³H podle ČEZ, a. s., JETE [8, 9]
Fig. 8. Temporal changes of activity ³H balances (artificial + natural bacground of ³H in the Vltava River at Hněvkovice and the Lužnice River at Koloděje), the Vltava River at Solenice and discharges of ³H according ČEZ, a. s., JETE [8, 9]

Jak už bylo uvedeno dříve, v profilech neovlivněných provozem JE Temelín byl pozorován mírný pokles ročních průměrných hodnot v celém sledovaném období s výjimkou profilu Otava-Topělec, kde tento pokles nebyl statisticky významný. Vyhodnocené efektivní poločasy byly delší než 20 r. To je více než je poločas přeměny ³H 12,3 r [6]. Je to dáno tím, že obsah tritia v atmosféře po testech jaderných zbraní v atmosféře v minulém století už je velmi malý a úroveň tritia se postupně blíží přirozenému pozadí, které je v ČR odhadováno na 0,6 Bq·l^-1 [24, 25]. Příspěvek tritia z produkce jaderných elektráren jinde ve světě i u nás je na našem území velmi malý a v rámci celkových nejistot jej můžeme zanedbat [25].

Závěr

Byl sledován vývoj radionuklidů ³H, ¹³⁷Cs a ⁹⁰Sr v povrchových vodách v okolí JE Temelín. Téměř třicetileté sledování zahrnuje období před a po uvedení elektrárny do provozu, kdy byly sledovány profily nad i pod zaústěním odpadních vod. Na základě těchto výsledků je proto možné hodnotit vliv elektrárny na obsah těchto radionuklidů ve sledovaných profilech.

V případě ¹³⁷Cs a ⁹⁰Sr byl pozorován trvalý pokles objemových aktivit na všech hodnocených profilech – neovlivněných i ovlivněných výpustmi z JE Temelín. Zatímco na počátku sledovaného období byly pozorované roční průměrné objemové aktivity až desítky mBq·l^-1, na konci toho období byla většina hodnot menší než c_ND, tj. < 0,5 mBq·l^-1 (¹³⁷Cs), resp. < 2 mBq·l^-1 (⁹⁰Sr). Byly vypočteny roční bilance těchto radionuklidů a porovnány s údaji provozovatele ČEZ, a. s., JE Temelín o výpustech AAŠP. Na základě bilancí v profilech nad zaústěním odpadních vod – Vltava-Hněvkovice a Lužnice-Koloděje v období 2003–2019 bylo odvozeno průměrné „pozadí“ roční bilance aktivity ¹³⁷Cs 1,7 GBq·r^-1 a ⁹⁰Sr 5,1 GBq·r^-1, zatímco průměrné roční výpusti AAŠP nepřesáhly 0,2 GBq·r^-1. Současné pozadí ¹³⁷Cs a ⁹⁰Sr, které pochází z reziduální kontaminace po testech jaderných zbraní a černobylské havárii, zatím zcela překrývá roční kapalné výpusti JE Temelín pro AAŠP.

U tritia byl zaznamenán významný rozdíl ve vývoji objemových aktivit na ovlivněných a neovlivněných profilech. Na neovlivněných profilech byl pozorován mírný, ale trvalý pokles zjištěných aktivit. Na konci hodnoceného období (2019) byla většina hodnot < c_ND, průměrně < 1 Bq·l^-1. Reziduální obsah tritia v atmosféře po testech jaderných zbraní v minulém století už je velmi malý a úroveň objemové aktivity tritia v povrchových vodách se postupně blíží přirozenému pozadí (cca 0,6 Bq·l^-1). V profilech ovlivněných provozem JE Temelín byl po spuštění elektrárny pozorován postupný nárůst jak sledovaných objemových aktivit, tak i vypočtených ročních bilancí tritia. Bilance pozadí tritia přírodního i antropogenního původu v místě výpustí odpovídá 1,5 TBq·r^-1, průměrná bilance v profilu Vltava-Solenice v období 2003–2019 byla 43 TBq·r^-1 a průměrná roční výpust ³H v hodnoceném období byla 42 TBq·r^-1.

Souhrnně lze konstatovat, že provoz dvou bloků elektrárny s výkonem 2000, resp. 2164 MWe, nevedl k překročení hodnot přípustného znečištění ani norem environmentální kvality podle nařízení vlády 401/2015 Sb. v ukazatelích radioaktivních látek.