This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.

Dne 11. září 2018 proběhl na Novotného lávce v Praze pod záštitou odborné skupiny Odpadní vody-čistota vod při ČVTVHS, z. s., a ve spolupráci s odbornou skupinou ČAO při České asociaci pro vodu akreditovaný seminář zaměřený na revize domovních čistíren o velikosti do 50 EO. Hlavním cílem semináře bylo zhodnotit dosavadní zkušenosti s procesem revizí, které odborně způsobilé osoby (OZO) provádějí od roku 2012, a představit návrh novely metodického pokynu k provádění revizí podle § 15a vodního zákona č. 254/201 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Seminář byl určen pro pracovníky vodoprávních úřadů, ale účastnili se jej i pracovníci z řad OZO a státních podniků Povodí (celkem 59 účastníků).

Domovní čistírnu odpadních vod do 50 EO je dnes možno legalizovat dvěma možnými způsoby: stavebník může zažádat vodoprávní úřad o klasické vodoprávní povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních podle § 8 odst. 1 písm. c), nebo pokud je DČOV deklarována jako výrobek v souladu s harmonizovanou technickou specifikací (nese označení CE), může ji ohlásit jako vodní dílo podle § 15a vodního zákona. Vodoprávní úřad má možnost rozhodnout, který ze způsobů je na základě místních podmínek vhodnější.

Impulz novelizovat metodický pokyn k provádění revizí po šestileté praxi vzešel od Ministerstva životního prostředí. Ing. Ivana Beděrková z odboru ochrany vod představila hlavní důvody změn i konkrétní návrhy, především zjednodušení formuláře revizní zprávy, aby se tak snížil rozsah písemné agendy při předpokládaném nárůstu využívání ohlašování v budoucnu. Zpracovatelé VÚV TGM, v. v. i., ve spolupráci s MŽP a školiteli OZO Ing. Karlem Plotěným a Ing. Martinem Kollerem připravili novelizovaný metodický pokyn, který na semináři prezentoval Ing. Tomáš Mičaník, Ph.D. Ve všeobecné shodě zúčastněných je doporučeno, aby se současný formulář revizní zprávy v příloze č. 1 metodického pokynu po dílčích úpravách stal metodickým podkladem OZO pro provedení revize a stručná revizní zpráva s provedenými závěry a fotodokumentací se stala přílohou č. 2 (pouze tato by byla zasílána vodoprávnímu úřadu). Z dalších úprav je možno zmínit požadování praxe OZO v oblasti čištění odpadních vod i u autorizovaných inženýrů a techniků, úpravu povinného vybavení pro provedení revize, začlenění kontroly neporušitelnosti poklopu DČOV z technických i bezpečnostních důvodů a upuštění od kontroly způsobu likvidace přebytečného kalu. Způsob bodového hodnocení DČOV a celkového hodnocení zůstávají nezměněny.

V navazujících přednáškách dopoledního bloku semináře Ing. Karel Plotěný, jednatel společnosti ASIO, s. r. o., a Ing. Marek Jilemnický z Magistrátu města Mladá Boleslav představili své zkušenosti z praxe. Je potřeba říci, že tyto přednášky zaznamenaly největší úspěch. Byly v nich představeny konkrétní problémy nefunkčnosti ČOV, nekázeň uživatelů ČOV, kvalita provedených revizí a administrace vodoprávních úřadů. Tyto jsou většinou pracovně přetíženy a prostor pro kontrolu, zda provozovatelé plní povinnosti vyplývající z § 59 odst. 1 písm. k) vodního zákona, není dostačující. Záleží také na způsobu vedení agendy úřadem.

Který ze způsobů legalizace DČOV je v kterých případech vhodnější, prezentoval Ing. Martin Koller, který je školitelem OZO a revize i sám provádí. Je důležité, aby revize měla pro provozovatele spíše „školící charakter“ a úroveň obsluhy ČOV tak vzrůstala. Nelze také jednoznačně říci, který ze způsobů legalizace je lepší, vždy záleží na konkrétních podmínkách.

Odpolední blok přednášek odborníků odboru technologie vody a odpadů VÚV TGM, v. v. i., byl zaměřen na technologický aspekt DČOV. Ing. Věra Štiková ve spolupráci s Martinem Peškem z Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha, s. p., uvedla účastníky semináře do problematiky prokazování shody DČOV (harmonizované technické specifikace). Ty stanovují úkoly při posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobků jak pro oznámený subjekt, tak i pro výrobce, a na jejich základě jsou uváděny a hodnoceny příslušné charakteristiky (vlastnosti) výrobku. Hodnocenými vlastnostmi jsou: účinnost čištění, kapacita/výkonnost čištění, vodotěsnost, únosnost (stabilita konstrukce), trvanlivost, protipožární odolnost, obsah nebezpečných látek v konstrukčních materiálech. Část z těchto zkoušek (účinnost čištění) je realizována i ve zkušebně VÚV TGM, v. v. i. O tom, jak taková zkouška probíhá a co všechno obsahuje, nás seznámila Ing. Jana Čejková. Probíhá za definovaných podmínek ve zkušební hale a prokazuje splnění účinnosti čištění v jednotlivých parametrech (minimálně BSK5, CHSK a NL) deklarované výrobcem. Ing. Jiří Kučera prezentoval, na co se zaměřit při zhodnocení funkčnosti DČOV v reálném provozu. Také provedl srovnání náročnosti provozování DČOV vs. jímky na vyvážení.

Poslední přednáška zobecnila podněty pro zefektivnění revizí do budoucna. Jsou to zvláště: součinnost vodoprávních úřadů, OZO a MŽP, zlepšení vedení evidence DČOV na vodoprávních úřadech (kontrola zasílání revizních zpráv), větší důslednost kontrol ze strany OZO, zjednodušení administrace (návrh ohlašování revizí prostřednictvím ISPOP), proškolení obsluhy ze strany firem prodávajících DČOV. Výrobci DČOV by měli také přesněji specifikovat nároky na údržbu svých výrobků včetně periodicity jednotlivých úkonů (často deklarovány jako „bezúdržbová“). Účelné by bylo přenesení některých povinností z metodického pokynu do legislativního předpisu (vodního zákona nebo vyhlášky), zvl. termínování povinnosti provedení první revize do šesti měsíců od zprovoznění ČOV.

Seminář byl účastníky hodnocen jako přínosný s přáním jeho uspořádání i v příštím roce.