This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.
Rybníky jsou v posledních letech velmi často zmiňovány v souvislosti s prevencí negativních následků sucha. Jsou uváděny jako jedno z širokého spektra opatření. Opatření je vskutku nutno diverzifikovat, jelikož dopady sucha jsou taktéž velmi různorodé. Aby však bylo možné rybníky a malé vodní nádrže využívat jako opatření daného typu, je nutné znát všechny aspekty, nebo alespoň ty nejvýznamnější, jejich vlivu na hydrologický režim. Mnohdy jsou totiž uváděny pouze dílčí funkce či procesy související s výskytem rybníků v krajině, a to jak v pozitivním smyslu, tak v tom negativním. Často je takovéto vytržení používáno účelově. Na tomto místě je třeba udělat menší terminologické intermezzo. V tomto textu je používán termín rybník, myšleny jsou ovšem malé vodní nádrže obecně. Termín rybník by měl být používán spíše pro nádrže určené primárně pro chov ryb, veřejností však je používán zpravidla právě v širším smyslu, a z toho důvodu je tomu tak i zde.
Obr. 1. Rybník Vavřinec
S ohledem na vliv rybníků na hydrologický režim je třeba zmínit několik hlavních aspektů. Velmi často jsou rybníky zmiňovány jako prostředek ke zvýšení retence vody v krajině. To je bezpochyby pravda, jelikož voda v rybnících je vodou zadržovanou v krajině. Samozřejmě se nejedná o vodu, která by byla významným způsobem s viditelným efektem dále přímo využitelná, pokud se nejedná o nádrže provozované jako zásobní pro nějaký specifický účel, jakým může být třeba závlaha. Voda zadržovaná v rybnících tedy je víceméně statickou zásobou, která umožňuje především plnění primárních funkcí těchto nádrží (chov ryb, ekologické a krajinotvorné funkce, rekreace apod.). Krom toho existuje řada dalších vlivů rybníků na oběh vody a také na mikroklima.. Mikroklima je ovlivňováno prostřednictvím výparu z vodní hladiny zejména tak, že je vzduch nad hladinou rybníků ochlazován díky spotřebě energie potřebné ke změně skupenství vody z kapalného na plynné. Tento vliv lze obecně chápat jako pozitivní, má však i svou druhou stránku. Tou je odčerpávání vody z hydrografické sítě právě prostřednictvím výparu. Zjednodušeně řečeno voda vypařená z hladiny rybníků chybí ve vodních tocích pod nimi.
Obr. 2. Rybník Mrštín
V případě rybníků se ovšem nejedná pouze o vodu, která se nachází v jejich zásobním prostoru. Díky vzdutí hladiny vody v rybnících totiž dochází i ke zvýšení hladiny podzemní vody jejich okolí. Množství vody zadržované v krajině díky rybníkům je tak ještě vyšší. Množství vody, která je takto v krajině zadržena, velmi závisí na vlastnostech geologického prostředí. Krom toho, že tvoří zásobu, může být v řadě případů využita vegetací v okolí vodní plochy. Dopady rybníků na krajinu a zejména hydrologický režim jsou tedy velmi komplexní a jako takové je zapotřebí je vnímat.
Obr. 3. Nově postavený rybník u obce Mostiště
Vzhledem k tomu, že téma vlivu rybníků na hydrologický režim a krajinu obecně je velmi aktuální, bylo formou veřejné zakázky Technologickou agenturou České republiky zadáno na základě potřeby Ministerstva životního prostředí řešení výzkumného projektu s názvem Vliv malých vodních nádrží na hladinu podzemních vod a celkovou hydrologickou bilanci s důrazem na suchá období (kód projektu TITSMZP809). Projekt je řešen od května 2019 do konce roku 2021 konsorciem složeným z Českého vysokého učení technického v Praze, Českého hydrometeorologického ústavu a Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Problematika, kterou se projekt zabývá, je široká. Nejdůležitějšími aspekty, které projekt zahrnuje, je využití přímého monitoringu a metod dálkového průzkumu Země. Pro potřeby experimentálního měření byly vybrány tři lokality, ve kterých bylo zavedeno komplexní měření veličin potřebných pro detailní bilanční posouzení. Jedná se o rybníky Vavřinec na toku Výrovky (okr. Kutná Hora) a Mrštín na toku Vlkavy (okr. Mladá Boleslav) a nově postavený rybník u obce Mostiště (okr. Rokycany). První dva rybníky byly zvoleny tak, aby pokryly dva nejvýznamnější geologické útvary – krystalinikum, resp. Křída, třetí byl vybrán doplňkově, jelikož se nabízela jedinečná možnost postihnout ovlivnění hladiny podzemní vody během prvního napouštění. V prvních dvou uvedených lokalitách byl zajištěn monitoring nejdůležitějších hydrologických veličin (průtoky na přítocích i odtocích z rybníků) a meteorologické veličiny (teplota, srážky, vlhkost vzduchu apod.). Ve třetí lokalitě (Mostiště) chybí měření přítoku do nádrže, protože přítoky jsou natolik malé, že jsou neměřitelné s požadovanou přesností. V blízkém okolí rybníků pak byl zřízen i monitoring hladiny podzemní vody prostřednictvím monitorovacích vrtů.
Vzhledem k tomu, že výzkum je teprve v počátku, nejsou dosud k dispozici výsledky, které by bylo možno zveřejnit. Publikovány budou v následujících letech.
