This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.
Dne 21. března 2018 proběhl na Novotného lávce v Praze pod záštitou odborné skupiny Odpadní vody-čistota vod při ČVTVHS seminář na téma Vyhodnocení stavu povrchových vod za období 2013–2015. Hlavním cílem semináře bylo seznámit účastníky, kterých bylo celkem 55, s principy a výsledky hodnocení chemického a ekologického stavu/potenciálu povrchových vod za uvedené tříletí souhrnně za celou ČR, ale i za jednotlivá dílčí povodí. Podstatnou část přednášejících i účastníků tvořili zaměstnanci státních podniků Povodí, dále pak pracovníci VÚV TGM, v. v. i., ČHMÚ a MŽP.
Odborný garant semináře Ing. Petr Tušil, Ph.D., MBA, v úvodní přednášce seznámil přítomné se základními principy hodnocení, které vychází z požadavků Rámcové směrnice pro vodní politiku Společenství 2000/60/ES. Hodnocení za období 2013–2015 vychází z legislativního požadavku vyhlášky č. 98/2011 Sb., v platném znění, § 4 odst. 3, a je metodicky shodné s hodnocením prováděným v rámci zpracovávání plánů povodí za období 2010–2012. Vyhodnocení stavu povrchových vod pro jednotlivé státní podniky Povodí bylo realizováno VÚV TGM, v. v. i.
V České republice bylo hodnocení stavu realizováno pro 1 044 útvarů povrchových vod tekoucích a 77 útvarů stojatých vod. Celkem 36,4 % útvarů nedosahuje dobrého chemického stavu. Problematickými parametry v matrici voda jsou především polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a v některých oblastech i kovy rtuť, kadmium a nikl. V matrici biota nevyhovuje rtuť díky velice nízké hodnotě normy environmentální kvality (NEK) a ze stejného důvodu i polybromované difenylethery (PBDE). V případě hodnocení ekologického stavu/potenciálu je ve středním a horším stavu 86,5 % útvarů v kategorii řeka a 72,7 % útvarů v kategorii stojatých vod. Na nevyhovujícím stavu/potenciálu se podílí jak biologické složky (fytobentos, makrozoobentos, ryby), tak i všeobecné fyzikálně-chemické ukazatele (zejména celkový fosfor) a současně i specifické znečišťující látky (některé pesticidy a zejména jejich metabolity, bisfenol A, kyselina ethylendiamintetraoctová – EDTA). Pokud jde o celkový stav útvarů povrchových vod v období 2013–2015, tak nevyhovuje 90,6 % útvarů tekoucích vod a 81,8 % útvarů stojatých vod. Oproti předchozímu hodnocenému tříletí (2010–2012) došlo k velmi mírnému zlepšení v případě chemického stavu a ke zhoršení v případě ekologického stavu/potenciálu.
Poté zástupci jednotlivých státních podniků Povodí Moravy, Odry, Labe, Vltavy a Ohře prezentovali podrobnější výsledky hodnocení na jimi spravované síti vodních toků, často i ve srovnání s předchozím hodnoceným tříletím 2010–2012. Příčiny nedosahování dobrého chemického stavu byly vesměs identické; největší podíl připadá na prioritní látky ze skupiny polycyklických aromatických uhlovodíků (benzo(a)pyren a fluoranthen). Bylo konstatováno, že významný podíl na tomto nepříznivém stavu mají velice nízké hodnoty NEK (často i pod mez stanovitelnosti příslušné laboratorní metody) a současně i významná dotace znečištění z atmosférické depozice, kdy i na vodních nádržích v horských oblastech (např. v povodí Odry) průměrné roční koncentrace v matrici voda jsou vyšší než příslušné NEK. V případě matrice biota jsou hodnoty NEK ve všech sledovaných profilech překračovány v parametrech rtuť a PBDE.
Na nedosahování dobrého ekologického stavu/potenciálu mají podíl především nutrienty celkový fosfor a vybrané formy dusíku, z pesticidů alachlor (zvl. v povodí Dyje), malathion a fenthion, z ostatních specifických znečišťujících látek pak bisfenol A, AOX a EDTA. Mgr. Petr Ferbar ze státního podniku Povodí Labe prezentoval také vzrůstající trend teploty vody v nádržích (měřeno u hráze) provázené zhoršením kyslíkových poměrů v nádrži. Rozdílná kvalita vody v severní a jižní části nádrže Rozkoš vedla ke změně koupacího místa, aby mohl být zachován rekreační potenciál nádrže. Problematice kvality vody v nádržích (stojaté vody) se věnoval i RNDr. Jindřich Duras, Ph.D., ze státního podniku Povodí Vltavy. Upozornil na fosfor, který je především zodpovědný za projevy eutrofizace v povrchových vodách. Významný vnos zatížení povrchových vod v povodí Vltavy nutrienty pochází také z rybníků, zvláště pokud dochází k jejich přehnojování. Současný metodický pokyn k hospodaření na rybnících je zastaralý a měl by být aktualizován. Vedoucí vodohospodářských laboratoří státního podniku Povodí Labe Ing. Jiří Medek informoval účastníky o monitorovacích programech, které jsou realizované tímto státním podnikem na národní i mezinárodní úrovni. Zajímavé bylo porovnání českých výsledků hodnocení stavu povrchových vod s ostatními členskými zeměmi EU provedené v rámci realizace 2. plánů povodí, prezentované RNDr. Hanou Prchalovou z VÚV TGM, v. v. i.
Příspěvky ČHMÚ hodnotící obsah prioritních látek v pevných matricích přednesla RNDr. Drahomíra Leontovyčová a Mgr. Vít Kodeš, Ph.D. Ve všech skupinách zkoumaných organismů (bentos, plůdek, ryby, mlži) byly normy environmentální kvality podle nařízení vlády č. 401/2015 Sb. překračovány v ukazatelích perfluorooktansulfonátů (PFOS) a polybromovaných difenyletherů (PBDE); s maximálními nálezy u juvenilních ryb. Vyjma mlžů je obsah rtuti v ostatních organismech rovněž nadlimitní. Její koncentrace vzrůstá se stářím organismů, nejvyšší je tedy v rybí svalovině. Polycyklické aromatické uhlovodíky fluoranthen a benzo(a)pyren jsou problémem pouze u bentosu, v ostatních biologických matricích jsou NEK překračovány jen sporadicky. Naopak vysoce podlimitní jsou obsahy hexachlorbenzenu (s výjimkou nálezů v řece Bílině), hexachlorbutadienu a hexabromcyklododekanů ve všech sledovaných biologických matricích.
Druhou skupinou pevných matric jsou sedimenty, sedimentovatelné plaveniny a plaveniny. Přesto, že nejsou pro tyto matrice v rámci nařízení vlády 401/2015 Sb. určeny NEK, hodnotí se trend koncentrace vybraných prioritních látek podle požadavků směrnice 2013/39/EU, který nesmí být v čase významně stoupající. Stoupající trend na větším množství říčních profilů byl potvrzen v parametrech kadmium, olovo, anthracen a chlorované alkany C10–C13.
Zástupce Ministerstva životního prostředí Mgr. Martin Udatný seznámil přítomné s legislativou a vývojem ohledně monitorování látek, které jsou na seznamu zvaném Watch List, jehož hlavním cílem a smyslem je získat dostatek informací o zastoupení látek na tomto seznamu ve vodním prostředí EU, a dále na seznamu Short List, který obsahuje deset látek, jež jsou v procesu posuzování jako nové prioritní látky pro vodní prostředí napříč EU. První měsíce roku 2018 byly předmětem intenzivní přípravy druhého seznamu látek pro Watch List, jejichž monitoring ve vodách by měl být zahájen na počátku roku 2019.
V samém závěru semináře jeho odborný garant, Ing. Petr Tušil, Ph.D., MBA, vystoupil s návrhy doporučení pro optimalizaci procesu hodnocení stavu povrchových vod pro následující aktualizaci plánů povodí pro období 2022–2027. Těžiště těchto doporučení spočívá především v aktualizaci Rámcového programu monitoringu, vytvoření finálního seznamu reprezentativních profilů v útvarech povrchových vod (tekoucích i stojatých) pro realizaci hodnocení stavu za období 2016–2018, vyšší kvalitě metadat pro bezproblémové zpracování vyhodnocení stavu na úrovni celé ČR, aktualizaci vybraných metodických postupů pro hodnocení stavu a pravidelné kontrole výpočetních algoritmů v informačním systému ARROW.
