This article is available in Czech only. For translation or more information on this topic, please contact author.
Dne 20. 12. 2016 se konal v Praze v Domě techniků seminář Ochranná pásma zdrojů pitné vody z povrchových zdrojů. Přes pozdní datum konání se semináře zúčastnilo 78 platících zájemců, celkem pak 88 účastníků. Zajímavé bylo i složení účastníků semináře, jehož se kromě zástupců vodoprávních úřadů a pracovníků povodí zúčastnili i četní zástupci podnikatelů. Seminář byl velmi pozitivně akceptován a účastníci projevovali velký zájem i o přístup k použitým prezentacím, které byly na našem webu vyvěšeny se zpožděním způsobeným vánočními svátky a dovolenými. Od 26. 1. 2017 jsou k dispozici prezentace, resp. informace, ve formátu PDF všech osmi přednesených referátů.
Dá se říci, že všechny příspěvky byly zajímavé a obsahovaly významné informace o této problematice. V současné době neexistuje platný předpis, norma, metodika, která by určovala, jak přistupovat k vyhlašování ochranných pásem povrchových zdrojů (OPPZ) při jakýchkoliv změnách v povodí vodních zdrojů. Poslední předpis o vyhlašování OPPZ, vyhláška č. 137/1999 Sb., byl překonán novým vodním zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách. Také nový Občanský zákoník č. 89/2012 Sb. přestavuje významnou změnu, když se stavby staly součástí pozemků. O této problematice informovala účastníky semináře J. Nietscheová. Z této přednášky a dalších příspěvků vyplynula potřeba řešit další dopady změn, např. úhradu ztrát v hospodaření na pozemcích, vztahy mezi vlastníkem a nájemcem či obhospodařovatel v OPVZ.
Několik příspěvků se zabývalo problémem erozivní činnosti vody a souvisejícím znečištěním nádrží. Byly doloženy výsledky měření splachů a odnosů půdy do nádrží se všemi negativními dopady.
Ing. Kořínek se zabýval otevřenými problémy, které nejsou řešeny od roku 2001, kdy nabyl v platnost vodní zákon č. 254/2001 Sb. Zatím vůbec není dořešeno, jak budou OPVZ zahrnuta do evidence nemovitostí.
Byly předneseny příspěvky o přístupu k OPVZ podniky Povodí, a to Vltavy a Ohře. S ohledem na neexistující metodiky je zjevné, že se přístupy obou povodí dost liší. Dá se říci, že se se ctí zhošťují problémů v rámci možností. Zajímavý je institut kontrolních dnů v OPVZ na Povodí Ohře.
Zajímavý byl i příspěvek prof. J. Kubečky a kol. z AV ČR. Cílem ve skladbě rybí obsádky je minimalizace obsádky planktonožravých ryb a preference dravých ryb. Dříve zavedené účelové rybářské hospodaření na vodárenských nádržích to mělo sledovat. Jak prokázala měření kolektivu AV, nejsou tato opatření příliš úspěšná zřejmě i proto, že vyžadují značné náklady. Velmi nadějná se jeví možnost odlovu nežádoucích ryb v nádržích způsobem tralování používaným na moři. Za lodí tažený síťový vak se podařilo naplnit až několika centy ryb.
V této informaci zmiňuji jen některé pasáže, které mne zaujaly a byly i překvapivé. Pro podrobnější informace doporučuji věnovat pozornost příspěvkům na stránkách www.cvtvhs.cz.
V závěrečné diskuzi bylo dohodnuto, že účastníci zašlou dotčeným ministerstvům doporučení k nápravě současných legislativních a metodických nedostatků. Toto usnesení bylo rozesláno účastníkům k připomínkám a po doplnění předáno na MZe a MŽP.