Informace o semináři ČVTVHS

Aktuální problematika malých vodních nádrží a ochranných hrází na tocích

konaném dne 10. října 2018 v kongresovém sále č. 217, sídlo ČSVTS, z. s., Novotného lávka 5, Praha 1.

Zaměření semináře

Problematika výstavby, provozu a oprav malých vodních nádrží (včetně suchých nádrží) a ochranných hrází na tocích je v naší republice trvale aktuální, a to bez ohledu na momentální hydrologické podmínky, tj. nejen pro extrémní období povodní i sucha posledních let.

Cílem semináře je poskytnout v jednotlivých příspěvcích současné či nedávné zkušenosti a poznatky představitelů vybraných správců předmětných vodních děl a specializovaných odborníků z oboru ucelené informace o výstavbě, opravách a provozu uvedených vodních staveb.

Seminář je určen především pro vodohospodářské pracovníky státní správy, projektanty, provozovatele malých vodních nádrží, suchých nádrží a ochranných hrází na tocích, ale i pro další zájemce.

Program semináře

K jednotlivým vystoupením

Ing. V. Krejčí se ve svém vystoupení věnoval nežádoucí činnosti bobrů zejména na ochranných hrázích podél řek ve správě Povodí Moravy, s. p. Bobr evropský je jako sympatické vodní zvíře a současně silně ohrožený živočišný druh pod přísnou ochranou, avšak svou přirozenou činností způsobuje na zemních hrázích velké škody. Jeho přirozená reprodukce je velmi vysoká, a tak počet bobrů v ČR, ale i v jiných zemích se neustále výrazně zvyšuje. Působení bobrů v rovinatém území jižní Moravy poškodilo ochranné hráze v povodí řek Dyje, ale i Moravy a jejich přítoků natolik, že bez radikálního technického opatření hrozilo jejich protržení na několika místech. Povodí Moravy, s. p., investovalo do opatření, zajišťujících bezpečnost těchto hrází, v průběhu posledních let více než 100 mil. Kč. Zpočátku byly z koruny hrází zaráženy ocelové štětové stěny do hloubky sahající až na základovou spáru. Tímto způsobem byly sanovány stovky m hrází zejména podél Dyje v oblasti Staré Břeclavi. V posledních letech se preferuje opevňování návodního svahu těžkým kamenem nebo ochrana svahu pokládkou pevného ocelového pletiva pod vrstvu zeminy. Tato vrstva sice bobra do hráze nepustí, ale jedná se o technická řešení velmi nákladná.

V poslední době je výskyt bobra v ČR stále četnější, a to i v oblastech, kde v posledních letech zaznamenán nebyl (např. některé oblasti v povodí Vltavy, Labe aj.). Česká legislativa ochrany přírody je v tomto směru poněkud zastaralá a je nejvyšší čas přistoupit k regulaci počtů bobra evropského v naší zemi dříve, než bude situace nezvladatelná a škody nevyčíslitelné.

Ing. M. Baxa, doplněn svými kolegy Ing. M. Musilem a Ing. Z. Benedovou, prezentoval změny na rybnících za posledních 40 let očima hydrobiologa. Na případových studiích, vypracovaných na základě výsledků dlouhodobých pozorování a výzkumů na třeboňských rybnících Rod a Staňkovský, doložil změny kvality vody vlivem změn v osádce fytoplanktonu, makrofyt a ryb. Na rybníku Rod proběhl v letech 2014–2017 ve spolupráci s Rybářstvím Třeboň a. s. pokus, který měl prokázat význam kapří osádky v rybníku. V tomto období byl rybník Rod oproštěn od kapra. Kvalita vody v rybníku se velmi zhoršila, protože převahu zde získaly nežádoucí rostlinné i živočišné druhy, dále vodu devastující. Nyní se již rybník Rod po obnově kapří osádky pomalu vrací do původního stavu. Hlavním problémem Staňkovského rybníka je nadměrná tvorba sirovodíku ve vodě v letním období, kterou doprovází odpuzující zápach v okolí spodní výpusti, která je situována přímo v obci Staňkov, která je centrem významné rekreační oblasti. Ing. Baxa detailně a srozumitelně vysvětlil důvody tvorby tohoto jevu, ke kterým kolektiv ENKI dospěl na základě rozsáhlého rozboru různých vlivů na předmětné území a jejich změn po roce 1989.

Ing. M. Poláček úvodem připomněl přehled malých vodních nádrží v péči Povodí Vltavy, s. p., které nevyhověly posudku bezpečnosti vodních děl při povodních. Dále popsal současný stav řešení nápravných opatření, a to na příkladech z vodních děl Kastelský rybník, Luženice, Němčice u Kdyně, Nový Vstišský rybník, Mačice a Stražiště. Tyto malé vodní nádrže byly spravovány donedávna ZVHS a hlavním cílem opatření na nich provedených bylo zvýšení kapacity bezpečnostních přelivů, resp. zvětšení retenčního prostoru a oprava dalších funkčních objektů. Poslední část příspěvku byla věnována nedávno dokončené výstavbě suché protipovodňové nádrže Bílsko na Bílském potoce na Strakonicku nad stejnojmennou obcí. Suchá nádrž o objemu cca 183 tis. m³ (hráz vysoká přes 10 m a dlouhá 200 m) zajistí výraznou transformaci povodňového průtoku Q₁₀₀ = 25 m³.s^-1 na Q_100T = 7,0 m³.s^-1. Svou velmi zajímavou přednášku doplnil autor o zajímavou video dokumentaci stavby pořízenou profesionálně z dronu.

Ing. T. Pecival seznámil účastníky semináře s řadou příkladů oprav a rekonstrukcí malých vodních nádrží, na nichž působil jako projektant nebo ve funkci autorského dozoru.

Postupně prezentoval vodní díla:

• Hvížďalka u Spáleného Poříčí; při rekonstrukci z let 2014–2016 byla provedena oprava spodních výpustí, vodní dílo bylo zabezpečeno při povodních, došlo k vyrovnání koruny hráze a odbahnění nádrže a konečně k výstavbě mokřadů.
• Rybník Chotouchov u Bečvár na Kolínsku; při povodni v červnu 2013 došlo ke spontánnímu přelití hráze přes korunu v délce mnoha desítek m a k protržení hráze; při opravě byla hráze opravena a vybudován nový kapacitní bezpečnostní přeliv.
• Holoubkovský rybník u Rokycan (III. kategorie z hlediska bezpečnosti); hráz je důležitou místní dopravní komunikací a přetížené těleso hráze bylo dlouhodobě ve špatném technickém stavu a doprava po něm omezena na jeden pruh; při opravě byla hráz opravena a dostatečně stabilizována, vybudován nový přelivný objekt, nová spodní výpust a zanesená nádrž odbahněna.
• Merklínský rybník na Domažlicku (III. kategorie); byly vybudovány dva nové kapacitní bezpečnostní přelivy a objekt spodní výpusti.
• Nový rybník u Jistebnice na Táborsku (III. kategorie); kolaudace po rekonstrukci proběhla v říjnu 2018; výstavbou nové spodní výpusti byla odstraněna kaverna nad starým dřevěným potrubím, k jejímuž provalení došlo při povodni v červnu 2013 a omezovala funkci objektu; dále byla upravena koruna hráze včetně návodního opevnění a vybudován nový nehrazený kapacitní přeliv.
• Ovčácký rybník na Strakonicku (III. kategorie); hlavním cílem opravy byla výstavba nového objektu spodní výpusti, která byla realizována překopem tělesa vysoké hráze.
• Kařezský dolní rybník na Rokycansku (III. kategorie); v rámci rekonstrukce byl vybudován nový objekt spodní výpusti, který nahradil dlouhodobě nevyhovující objekt s požerákem u vzdušní paty hráze.

Na závěr svého vystoupení Ing. Pecival popsal opravy požárních nádrží v obcích Cheznovice a Těně.

Závěry

Semináře se zúčastnilo celkem 56 osob, z toho bylo 39 platících. Ze 17 neplatících bylo 7 přednášejících a 9 studentů s jednou vyučující (VOŠS a SPŠS v Praze, Dušní ul.). Mezi 39 platícími bylo 5 účastníků z úřadů.

Organizace semináře týkajícího se problematiky malých vodních nádrží (včetně „suchých poldrů“) a ochranných hrází na tocích je dlouhodobě velmi živým tématem. Proto se doporučuje ČVTVHS, z. s., uspořádat další seminář s podobnou tématikou v roce 2020.

Jednotlivé příspěvky publikované na popsaném semináři mají zájemci k dispozici na www.cvtvhs.cz.