Lékaři s trochou nadsázky tvrdí, že zdravý člověk neexistuje, setkat se lze pouze s pacientem špatně vyšetřeným. Toto tvrzení lze aplikovat i na pitnou a odpadní vodu. Ještě před několika lety oba tyto typy vody splňovaly většinu všech kritérií, které předpokládá dnešní česká i evropská legislativa.
Tak je tomu i nyní, protože právní předpisy vycházely z laboratorních postupů, které celou řadu látek neuměly stanovit s dostatečnou citlivostí. Velmi rychlý rozvoj analytických laboratorních metod však nyní odhaluje ve vodách řadu látek, o jejichž existenci ve vodním prostředí jsme neměli tušení. Pro tuto velmi pestrou skupinu látek se začala používat zkratka PCCP (Pharmaceuticals and Personal Care Products). Jedná se např. o léčiva, která se dostávají do odpadních vod z kanalizace. Současné čistírenské technologie jsou často málo účinné, v krajním případě na některé látky vůbec nereagují. V rámci monitoringu projektu AQUARIUS na pilotní lokalitě Horní Beřkovice se pod mechanicko-biologickou čistírnou odpadních vod v letech 2015–2016 systematicky objevoval hydrochlorothiazid, sulfamethoxazol, sulfapyridin, sulfanilamid, karbamazepin, včetně jeho metabolitu carbamazepine-10,11-epoxide [1, 2]. Tyto látky byly registrovány ve velmi nízkých koncentracích řádově v desítkách až stovkách nanogramů na litr (pouze karbamazepin, gabapentin a hydrochlorothiazid byly analyzovány v koncentracích řádově v mikrogramech na litr). Podobné výsledky byly registrovány i na kořenových čistírnách odpadních vod v povodí vodárenské nádrže Želivka [3–5].
Tyto zkušenosti vedly k formulaci projektu Varovný systém pro pražskou vodárenskou soustavu před znečištěním mikropolutanty včetně softwaru pro predikci průtoků a koncentrací PPCP, který je v průběhu let 2017–2018 v rámci projektu Pól růstu I. realizován pracovníky VÚV TGM, v. v. i.
Jeho cílem je na pražských vodárnách Káraný a Želivka kvantifikovat obsahy 46 sledovaných farmak a jejich derivátů od zdroje surové vody až po celý proces výroby. Pro vodárnu v Podolí, která je v současné době v záložním režimu, jsou sledovány pouze časové změny obsahů farmak v surové vodě. Systém monitoringu je postaven na sledování PPCP v měsíčních intervalech na 5 profilech Jizery v prostoru mezi Mladou Boleslaví a Káraným a na 7 měrných profilech přítoků do vodárenské nádrže Želivka. Dále je sledována kvalita vody po čištění v rámci technologie břehové infiltrace a klasické infiltrace pomocí van v Káraném a po aplikaci tradičních čistírenských postupů na Želivce. V období nízkých vodních stavů v letních měsících je frekvence sledování zkrácena na polovinu.
Získaná dvouletá řada dat umožní posoudit časové změny sledovaných farmak v surové vodě, a to v závislosti na průtoku, a dále stanovit efektivitu jejich odstraňování na jednotlivých pražských vodárnách. Jedním z nejvýznamnějších výstupů projektu je na základě poznatků z popsaného monitoringu nastavit mechanismy kontroly farmak v zdrojové povrchové vodě při různých hydrologických situacích. Z předchozích projektů totiž jasně vyplývá zvyšující se koncentrace mikropolutantů v souvislosti se snižujícím se průtokem. Zatímco zdroj PPCP, kterým jsou čistírny odpadních vod, má víceméně konstantní výkon, ředící schopnost vodních toků v letních měsících většinou rychle klesá. Kvalitativní i kvantitativní data monitoringu proto umožní vývoj varovného systému, který je založený na modelování hydrologické bilance a odpovídajících koncentrací farmak.
