Souhrn
Téma uplatňování převodů vody ve vodním hospodářství se stává opět aktuální v souvislosti s přípravou opatření na ochranu před následky sucha a nedostatku vody. Vyvstává však rovněž řada otázek, na které by bylo dobré znát odpověď ještě před tím, než se s realizací nových převodů vody začne. Na první z otázek odpovídal prof. Broža v předcházejícím vydání časopisu VTEI – Mají převody vody potenciál přispět k operativnímu řešení sucha a nedostatku vody? Jeho odpověď zní: bez akumulačního prostoru pravděpodobně ne, ve spojení s nádrží však zvyšují „hydrologický“ potenciál povodí dané vodní nádrže [1]. Tento příspěvek do diskuse se zabývá následujícími otázkami: Jaká jsou potenciální environmentální rizika spojená s propojením dvou povodí? Jak je to s převody vody v souvislosti s cíli ochrany vod v souladu s Rámcovou směrnicí o vodě?
Úvod
V souvislosti s významným hydrologickým suchem v roce 2015 a rovněž v souvislosti s plněním úkolů vzešlých z usnesení vlády č. 620 z roku 2015 připravují podniky Povodí studie proveditelnosti nových převodů vody. Převodem vody rozumíme technickou infrastrukturu, která zajišťuje přivedení vody z místa, kde je jí dostatek, do místa, kde se jí nedostává (ať už dlouhodobě, nebo při hydrologickém suchu), nebo odvedení části povodňového odtoku do toku nebo nádrže, kde neškodí. Může se jednat o umělé vodní toky, kdy se převádí voda v říční síti (označované rovněž jako kanály, stoky, přivaděče aj.), převod může mít rovněž podobu trubního propojení – zpravidla v rámci vodárenských systémů [2]. Převod vody může probíhat nejen z toku do toku, ale rovněž s uplatněním nádrže na jedné, na druhé nebo na obou stranách.
Budování převodů vody má na území ČR bohatou historii a souviselo s rozvojem klíčových hospodářských činností dané doby. Význam převodů vody pro operativní zvládání nedostatku vody během málovodné epizody je však diskutabilní, neboť sucho svým plošným působením zpravidla povede k poklesu disponibilního průtoku nejen v deficitní oblasti, ale rovněž i v oblasti zdrojové [1]. S realizací převodů vody je spojena řada environmentálních rizik (viz box 1). Voda je zpravidla odebírána z oblastí, které jsou přirozeně na vodu bohaté a ekologicky cenné nebo mohou být převodem vody ochuzeny oblasti níže po toku, jejichž společenstva byla vázána na původní na vodu bohatý hydrologický režim [3]. Vzhledem k prohlubujícím se problémům s nedostatkem vody v některých povodích však budou mít opatření tohoto typu svá opodstatnění, především z důvodů posílení hydrologického potenciálu povodí vodní nádrže s nedostatečnou zabezpečeností vodohospodářských účelů. Nový převod vody tak může přispět k výraznému snížení zranitelnosti řešeného území (včetně vodních toků) vůči dlouhodobému suchu a nedostatku vody.
Potenciální environmentální dopady převodů vody
Otázkou potenciálních environmentálních dopadů převodů vody se zabývala studie realizovaná v rámci podpory výkonu státní správy v souvislosti s přípravou Koncepce na ochranu před následky sucha na území ČR. Cílem studie bylo na základě literární rešerše popsat potenciální environmentální dopady převodů vody a navrhnout metodiku posuzování záměru nového převodu vody na ekologický stav (potenciál) dotčených útvarů povrchových vod. Na základě rešerše literatury, která by odpovídala podmínkám a rozměrům převodů vody v ČR, a na základě konzultace napříč výzkumnými odbory VÚV TGM, v. v. i., byla identifikována rizika uvedená v boxu 1.
Nové převody vody ve vztahu k dosahování cílů ochrany vod
Nové převody vody představují významný antropogenní vliv spojený s novou trvalou změnou fyzikálních poměrů v obou dotčených vodních útvarech. Z hlediska dosahování cílů ochrany vod v souladu s Rámcovou směrnicí o vodní politice 2000/60/EK bude pro realizaci nových převodů vody nutné posoudit jejich potenciální vliv na stav dotčených vodních útvarů. V případě, že hrozí zhoršení jejich ekologického stavu (u umělých vodních útvarů hovoříme o potenciálu), je třeba posoudit, zda bude možné uplatnění výjimky z těchto cílů podle § 23a odstavce 7 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (dále jen vodní zákon). Výjimku je možno udělit v případě, že jsou splněny podmínky stanovené v § 23a odstavci 8 vodního zákona. První podmínkou je odůvodnění projektu – musí se jednat o nadřazený veřejný zájem, nebo musí být přínosy pro životní prostředí a společnost při dosahování cílů ochrany vod převáženy přínosy nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj. Druhou podmínkou je, že prospěšné cíle, které z těchto změn nebo úprav vodního útvaru vyplývají, nelze dosáhnout jinými prostředky (nebo jinde), jež by byly z hlediska životního prostředí významně lepší. Třetí podmínkou je, že musí být navržena zmírňující opatření, která eliminují nepříznivé dopady projektu na ekologický stav (potenciál) dotčených vodních útvarů. Záměry, na které se vztahuje výjimka z dosahování environmentálních cílů, musí být uvedeny a zdůvodněny v plánu povodí.
Převody vody představují záměry, na které se v závislosti na parametrech stavby mohou vztahovat požadavky zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále EIA). Zatím nebylo dosaženo jednoznačného konsenzu, zda požadavky na parametry plánované stavby vyplývající z vodního zákona popsané výše budou součástí procesu EIA nebo zda posuzování dopadů záměru na stav vodních útvarů bude řešeno samostatně a proces EIA až následně u záměrů, které pod působnost zákona č. 100/2001 Sb. spadají.
Zmírňující opatření, která by měla snížit dopad převodu vody na stav dotčených vodních útvarů, zahrnují především průběžnou kontrolu zachování minimálního zůstatkového průtoku ve zdrojovém vodním toku, revitalizaci nebo renaturaci zdrojového toku v ovlivněném úseku, aby byla zajištěna dostatečná morfologická členitost s úkryty pro organismy, pokud možno průběžný provoz převodu vody, aby bylo eliminováno významné nepřirozené kolísání hladin v dotčených útvarech, navržení odběrného objektu s ohledem na zachování podélné prostupnosti koryta aj.
Box 1. Identifikovaná potenciální environmentální rizika spojená s převody vody
Jakost převáděné vody by neměla představovat riziko pro organismy žijící v dotovaném vodním útvaru. Je vhodné zajistit odstranění hrubých nečistot, vyrovnání teploty převáděné vody a okysličení (viz box 2) a další. Vhodně navržená zmírňující opatření mohou eliminovat nutnost uplatnění výjimky z cílů ochrany vod pro daný záměr. Pro zajištění datových podkladů pro studie dopadů záměru na stav dotčených vodních útvarů a na životní prostředí obecně doporučujeme zavedení účelového monitoringu ukazatelů chemických a biologických složek stavu dotčených vodních útvarů a monitoring průtoků v propojovaných profilech již ve fázi předprojektové přípravy.
Požadavek na uplatnění výjimky pro daný záměr uvádí správce povodí ve svém stanovisku správce povodí (podle § 54 odst. 4 vodního zákona). Základní postup pro udělování výjimek z dosažení cílů ochrany vod je popsán v metodickém pokynu Ministerstva zemědělství ČR č. j.: 20380/2016-MZE-15120 k posouzení možnosti vlivu záměru na stav dotčeného vodního útvaru při vydávání povolení, souhlasů a závazných stanovisek vodoprávních úřadů. Na základě ustanovení § 106 odst. 1 vodního zákona je k řízení o udělení výjimky příslušný vodoprávní úřad obecního úřadu obce s rozšířenou působností, vyjma záměrů uvedených v ustanovení § 107 vodního zákona, pro které je k udělení výjimky příslušný krajský úřad. Podrobná metodika pro posuzování dopadů plánovaného opatření na stav vodních útvarů a pro rozhodování o udělení výjimky podle § 23a vodního zákona zatím není k dispozici. V této oblasti teprve podpůrné dokumenty vznikají (a to jak na úrovni Evropské komise, tak na národní úrovni).
Zde je vhodné podotknout, že systematické nadlepšování průtoků v období sucha pro zlepšení hydrologických poměrů vodních útvarů původně neovlivněných vodních toků není vhodným argumentem pro zdůvodňování nových fyzikálních změn na útvarech povrchových vod. V kontextu přípravy opatření pro zvládání sucha a nedostatku vody je dobré vzít v úvahu, že Rámcová směrnice pro vodní politiku umožňuje uplatnění výjimky z dosažení environmentálních cílů v případech, které byly zapříčiněny okolnostmi přírodní povahy nebo vyšší mocí, které jsou výjimečné a které nemohly být rozumně předpovídány, jako v případě extrémních povodní, déletrvajícího sucha nebo v důsledku havárií (článek 4.6 Rámcové směrnice o vodní politice). Na druhou stranu by však institut výjimky neměl sloužit jako všeobecný argument pro neplnění cílů ochrany vod.
Potenciální dopady nových převodů vody na stávající infrastrukturu
Při přípravě záměru na nový převod vody je třeba vzít v úvahu potenciální dopady změny hydrologického režimu na stávající infrastrukturu a povolená nakládání s vodami. Převod vody může představovat pro zdrojový vodní tok významný odběr, který mění hydrologické podmínky v úseku pod odběrným objektem pro převod.
Box 2. Zmírňující opatření pro snížení nepříznivých dopadů převodů vody
Minimální zůstatkový průtok pod místem převodu musí být stanoven tak, aby byly zohledněny povolené odběry v dotčeném úseku a zároveň aby byly zajištěny požadavky na obecné nakládání s povrchovými vodami a ekologické funkce vodního toku. Změna vodnosti toků nebo změna úrovně hladiny vody v nádržích dotčených převodem může změnit podmínky pro provoz instalovaných vodních elektráren.
U povolených vypouštění odpadních vod je nutno posoudit potenciální dopad na plnění povolených emisních limitů, které jsou na základě tzv. kombinovaného přístupu odvislé od ukazatelů jakosti vody v recipientu. Tyto hodnoty se však mohou v souvislosti se změnou hydrologického režimu změnit.
Obr. 1. Porovnání koncentrací rozpuštěného kyslíku v jednotlivých měsících za období 2010–2015 (v profilu na Ohři pod Nechranicemi v září bylo k dispozici pouze jedno pozorování) (zdroj: ČHMÚ, IS ARROW)
Při hodnocení dopadů plánovaného záměru je třeba vzít v úvahu, zda jsou v dotčených úsecích vodních toků vymezeny oblasti se specifickými požadavky na jakost vody z důvodů ochrany vodních zdrojů. Jedná se o ochranná pásma vodních zdrojů, zranitelné oblasti, povrchové vody využívané ke koupání – tzv. koupací vody – a oblasti zajišťující podporu života ryb – tzv. rybné vody.
Uspořádání práv, povinností a poplatků při převádění vody
Připravované projekty převodů vody zpravidla vedou jednak k zajišťování obecného nakládání s vodami a dále zabezpečují vodu pro další hospodářské využití. Poměrně složitým aspektem budování převodů vody je budoucí uspořádání práv a povinností provozovatele nově vybudovaného systému vůči budoucím odběratelům a vůči životnímu prostředí a nastavení struktury a výše plateb za odebrané množství převáděné vody v případě jejího hospodářského využití. Parametry smluvních uspořádání mezi provozovatelem a odběrateli úzce souvisí s výsledným technickým řešením připravované infrastruktury. Jedná se o načasování, velikost a spolehlivost dodávky vody. Při rozhodování o nastavení těchto parametrů hraje klíčovou roli míra rizika, kterou je budoucí odběratel ochoten akceptovat a jaký charakter bude jeho odběr mít, zda bude odebírat až v okamžiku, kdy jeho vlastní zdroje jsou již vyčerpány a bude tedy požadovat nárazové pokrytí celé své potřeby, nebo zda bude odebírat průběžně menší množství vody i za cenu většího celkového množství převedené vody. Až na základě těchto informací je možno přistoupit k dimenzování stavby a k odhadování investičních a provozních nákladů a následně k ceně převáděné vody. Ve své podstatě se jedná o iterativní proces, kdy je hledáno řešení přijatelné pro všechny smluvní strany. Obecně platí, že čím větší je ochota odběratele nést riziko, tím nižší jsou náklady na stavbu a provoz infrastruktury a naopak [4]. Nastavení smluvních požadavků a parametrů infrastruktury je možno optimalizovat s využitím modelu vodohospodářské soustavy pro proměnné hydrologické podmínky.
Převod vody z nádrže Nechranice do povodí Rakovnického potoka
Z připravovaných záměrů na výstavbu převodů vody je dále diskutován záměr na výstavbu převodu vody z nádrže Nechranice do povodí vodních toků Blšanka, Liboc, Rakovnický potok, Hasina a Smolenský potok. Jedná se o region, který je dlouhodobě zranitelný vůči suchu a nedostatku vody zejména pro zemědělství. Pro daný záměr byla v roce 2016 vypracována studie proveditelnosti [5].
Obr. 2. Porovnání teplotního režimu ve zdrojovém a v dotovaných útvarech povrchových vod za období 2010–2015 (zdroj: ČHMÚ, IS ARROW)
Záměrem převodu vody je zajistit dostatečný průtok v dotovaných tocích pro obecné nakládání s vodami a pro zemědělskou závlahu. Vzhledem k rozdílnému kyslíkovému a teplotnímu režimu v plánovaném odběrném profilu pod nádrží Nechranice a v dotovaných vodních tocích (viz obr. 1 a 2) však bude nutné převáděnou vodu vypouštět do stávajících nebo za tímto účelem nově zrealizovaných nádrží. Studie proveditelnosti navrhuje zaústění přivaděče do nádrže Vidhostice na Mlýneckém potoce (zásobní prostor 861 tis. m3), který je levostranným přítokem Blšanky, a v povodí Rakovnického potoka je uvažováno variantně buď se zaústěním převodu do Velkého Jesenického rybníka (zásobní prostor 606 tis. m3), nebo do nově připravované nádrže Senomaty (zásobní prostor nádrže 539 tis. m3). Stávající návrh parametrů potrubí byl dimenzován na pokrytí nedostatkového průtoku s pravděpodobností překročení 95 % stanoveného z rozdílu průtoků modelovaných pro výhledové období 2071–2100 a součtu minimálního zůstatkového průtoku stanoveného k uzávěrovému profilu dotovaných vodních toků a požadavků na odběry vody pro závlahy chmelnic. Při výpočtech nebylo uvažováno s akumulací vody v nádržích. Takové řešení však vede k neúměrně velké dimenzi potrubí, technologií a následně investičním a provozním nákladům. Potenciální problém by mohla představovat jakost převáděné vody. Jakost vody odebrané z nádrže Nechranice by se následkem stagnace v tlakovém systému mohla výrazně zhoršit, minimálně hrozí kolísání ukazatelů jakosti v souvislosti se změnami průtoku.
Pro další fázi přípravy projektu doporučujeme přehodnocení minimálních zůstatkových průtoků uvažovaných při dimenzování stavby. Tyto hodnoty by měly odpovídat požadavkům a limitům ekosystémů v úsecích ovlivněných nadlepšováním z přivaděče. Návrh by měl počítat s efektivním zapojením akumulace v nádržích v rámci budované vodohospodářské soustavy, aby bylo možné zajistit průběžný provoz systému a operativně řídit jeho provoz. Pro zvýšení využitelnosti převáděné vody pro závlahu by bylo vhodnější řešení s uplatněním většího počtu menších závlahových nádrží (viz obr. 3).
Obr. 3. Malá montovaná závlahová nádrž realizovaná přímo v místě odběru vody pro závlahu (fotografie: Josef Ježek, Chmelařský institut, s. r. o.)
Závěr
Převody vody představují strategické opatření, které má potenciál významně snížit zranitelnost dotovaného území vůči nedostatku vody. Zároveň se však jedná o opatření, které vede k nové trvalé změně fyzikálních poměrů dotčených útvarů povrchových vod, a bude tedy vyžadovat podrobnější posouzení potenciálního vlivu na dosahování cílů ochrany vod v dotčených útvarech, případně splnění podmínek pro získání výjimky z plnění těchto cílů a návrh zmírňujících opatření. S tímto povědomím je třeba přistupovat k zadávání studií proveditelnosti a další projektové dokumentace u tohoto typu opatření. Opatření by mělo být uplatňováno především tam, kde je třeba zajistit dostatečně spolehlivý vodní zdroj pro konkrétní hospodářské využití. Opatření na zajištění stabilního minimálního zůstatkového průtoku pro obecné nakládání s vodami v období sucha by měla mít charakter nikoliv technických infrastrukturních opatření, ale primárně by měla být přijímána opatření v ploše povodí zaměřená na obnovení přirozeného vodního režimu krajiny.
