Nebývalé množství srážek, které se v České republice vyskytly v první polovině letošního roku, dávají alespoň laické veřejnosti zapomenout na problémy se suchem a nedostatkem vody z předchozích let. I přesto zůstává sucho problémem, na který je zapotřebí se připravit.

V odborné literatuře lze najít mnoho různých definicí tohoto jevu, jisté však je, že se jedná o jev nahodilý, který se vyskytuje nepravidelně a s dobou trvání od několika týdnů až po několik měsíců v důsledku delšího období podnormálních srážek.

Obr. 1. Logo značky Odpovědného hospodaření s vodou

A právě ona nahodilost výskytu v prostoru a čase činní sucho velmi nebezpečným přírodním jevem. Jeho dopady si během let 2014–2020 vyzkoušela velká část našeho území, a tak se ukázalo, že v oblasti zmírňování negativních následků sucha má stát ještě co dohánět. Nejen na Ministerstvu životního prostředí (MŽP) byly zahájeny aktivity, z nichž si lze připomenout např. tyto:

  • V roce 2014 byla založena Meziresortní komise VODA-SUCHO.
  • Vznikla řada strategických materiálů, jmenovat lze např. Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR (2015) či Koncepci ochrany před následky sucha pro území České republiky (2017).
  • Podpořeno bylo více než 15 000 konkrétních projektů na realizaci opatření vedoucích ke zmírnění negativních dopadů sucha v České republice.
  • Byly vytvořeny nové dotační tituly, z těch v gesci MŽP lze jmenovat např. program Dešťovka.
  • Začátkem února 2021 vstoupila v platnost novela vodního zákona č. 544/2020, v níž je rozpracován systém operativního řízení během suché epizody.

Ze zkušeností během suchých let lze konstatovat, že průmysl je jedním z největších odběratelů povrchových a podzemních vod a společně se zemědělstvím tvoří nejcitlivější oblast na výskyt nedostatku vody. Podniky by si měly tyto skutečnosti uvědomit a cíleně snižovat svou závislost na rizikovém vodním zdroji či omezovat dopady své činnosti na vodní hospodářství. Ve snaze ukázat podnikům oblasti, kterým je vhodné se věnovat, vznikla na MŽP inciativa Odpovědného hospodaření s vodou (OHV). Jedná se o dobrovolný nástroj – značku OHV (viz obr. 1), jejímž získáním podnik deklaruje udržitelné a šetrné nakládání s vodou. Hodnocení probíhá dle Metodiky hodnocení organizací odpovědně hospodařících s vodou (dále jen metodika MŽP) zveřejněné na stránkách https://www.mzp.cz/cz/odpovedne_hospodareni_voda a vztahuje se vždy na konkrétní provozovnu. Sledováno je 12 kritérií. Oblasti hodnocení znázorňuje obr. 2.

Pro každou hodnocenou oblast jsou připravena čtyři různá tvrzení, jimž odpovídají čtyři bodové hodnoty v rozsahu 0 až 20 bodů (0, 5, 10, 20 bodů). Vybírá se to tvrzení, které nejlépe odpovídá reálnému stavu hodnocené provozovny. Výběr vhodného tvrzení, a s tím související počet bodů, je zapotřebí doložit. Příklady takových podkladových dokumentů pro každou oblast hodnocení jsou uvedeny v metodice MŽP. Výsledný počet bodů je váženým průměrem hodnocených oblastí, přičemž oblasti hodnocení mají různé váhy přiřazené na základě své důležitosti. Nejvyšší váha (2) je přidělena hodnocení trendu spotřeby vody. Druhé nejvyšší hodnoty (1,8) patří oblastem hodnocení nakládání se srážkovými vodami a používání recyklovaných vod. Pro každý podnik nemusí být relevantních všech 12 oblastí hodnocení. Nerelevantnost oblasti hodnocení je však zapotřebí zdůvodnit. Hodnocení probíhá v připravené tabulce ve formátu MS Excel, dostupné z již výše uvedených webových stránek.

Pro zjednodušení hodnocení byly připraveny různé podkladové materiály. Například pro kritérium „Vody na vstupu“, kde se hodnotí stabilita vodního zdroje, ze kterého podnik svou vodu odebírá, byly připraveny mapy ohrožení vodních zdrojů výskytem sucha pro srážkové, povrchové i podzemní vody (obr. 3). Mapy jsou dostupné ze stránky: http://www.suchovkrajine.cz/vodni-audit/. V mapě je nutné najít přibližné místo odběru a pro tento odběr zjistit koeficient ohrožení suchem. Za nestabilní zdroje jsou považovány ty, u nichž je koeficient ohrožení suchem roven hodnotě 9 či ji překročí.

Obr. 2. Přehled hodnocených oblastí
Obr. 3. Mapa ohrožení vodních zdrojů výskytem sucha

Jako další příklad lze uvést hodnocení kritéria „Nakládání se srážkovými vodami“, pro které je zapotřebí znát celkové množství zachytitelné srážky podle následujícího vzorce:

kde Q je množství zachytitelné srážky (m3/rok),
P plocha zpevněných ploch v areálu a střech budov (m2),
fs koeficient odtoku (závisí na druhu povrchu, dle ČSN 75 9010) (–),
Hs průměrný roční úhrn srážek (mm).

Výpočet probíhá v připravené kalkulačce, dostupné na stránce: http://www.suchovkrajine.cz/vypocet-mnozstvi-zachytitelne-srazky/

Výpočet celkového množství zachytitelné srážky lze exportovat z kalkulačky do dokumentu formátu PDF. Dokument tvoří povinnou přílohu Žádosti o poskytnutí práva k užívání ochranné známky Odpovědného hospodaření s vodou (dále jen žádosti), konkrétně slouží k prokázání bodové hodnoty 20 bodů v kritériu 5 „Nakládání se srážkovými vodami“.

Celý program je řízen dle Pravidel programu Odpovědného hospodaření s vodou (dále jen pravidla programu). V případě, že se podnik rozhodne získat pro svou provozovnu ochrannou známku OHV, nechá si zpracovatelem OHV vypracovat hodnocení své provozovny. Zpracovatel OHV musí splňovat následující podmínky:

  • Vysokoškolské vzdělání technického směru (např. chemického, přírodovědného, systémového inženýrství), doložené kopií diplomu.
  • Alespoň pět let praxe v oboru projektování, provozování, vývoji nebo testování vodohospodářských zařízení (úpravny vody, čistírny odpadních vod) nebo technologického dozoru nad nimi, doložené životopisem.
  • Nezávislost na ověřované organizaci po dobu minimálně dvou let před zpracováním Tabulky OHV, doložené čestným prohlášením zpracovatele OHV.
Obr. 4. Ukázka výpočtu v kalkulačce

Podmínky jsou shodné jako pro zpracovatele vodních auditů dle metodiky Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Součástí hodnocení je i místní šetření, kdy zpracovatel OHV na místě ověří uvedené informace.

Postup zpracování hodnocení se řídí metodikou MŽP. Výstupem hodnocení je vyplněná tabulka ve formátu MS Excel a dokumenty prokazující správnost výběru konkrétní bodové hodnoty u jednotlivých oblastí hodnocení. V případě, že se výsledná bodová hodnota rovná 12 bodům nebo je vyšší, splňuje provoz podmínky pro udělení značky a žadatel může společně s vyplněnou žádostí zaslat potřebné dokumenty poštou na adresu odboru ochrany vod MŽP či elektronicky přes datovou schránku.

Pokud žádost po posouzení garantem programu splňuje stanovené podmínky, je žadatel vyzván k podpisu Smlouvy o poskytnutí práva k užívání ochranné známky „Odpovědné hospodaření s vodou“ (dále jen licenční smlouva). Značka, resp. její logo, je provozovnám zapůjčena na dobu pěti let. Její použití se řídí podmínkami uvedenými v grafickém manuálu i pravidlech programu.

Oprávněnými žadateli jsou v tuto chvíli pouze malé a střední podniky (MSP), které získají finanční podporu od MPO v rámci „Výzvy II programu podpory Poradenství – Poradenské služby pro MSP“. V dalších kolech je plánováno postupné rozšiřování okruhu možných žadatelů. Provozovny, jež získají značku OHV, jsou zveřejňovány na webových stránkách MŽP.

V rámci hodnocení jsou podniky seznámeny se systémem operativního řízení během sucha a stavu nedostatku vody a mohou též deklarovat, že jsou ochotny sdílet data o spotřebě vody během suché epizody. Způsob a efektivitu hospodaření s vodou v rámci podniku (např. právě využívání srážkových vod, recyklaci vody, dostatečný retenční objem pro vyrovnávání špičkových potřeb vody) mohou zohledňovat komise pro sucho při vydávání omezujících opatření podle § 87k vodního zákona.

Bližší informace ke způsobu řízení během sucha jsou připraveny v Metodice k přípravě plánů pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dostupné ze stránky: https://www.mzp.cz/cz/zvladani_sucha_metodika), která bude po dopracování zveřejněna na webových stránkách MŽP.

Dle předpovědi vývoje klimatické změny tlak na vodní zdroje v následujících letech stále poroste a připravenost průmyslových podniků na stav nedostatku vody se jeví jako klíčový faktor pro zvládnutí suchých epizod a zmírnění jejich negativních dopadů. A právě tomu by měly přispět zmíněné společné aktivity MŽP a MPO, jejichž výsledkem je kromě osvěty i realizace vhodných, např. úsporných technologií v ohrožených podnicích.