Znáte projekty Strom roku, Sázíme budoucnost nebo Adapterra Awards? A víte, co je to Otevřená zahrada? Využíváte Zelené stezky Greenways? To vše a ještě mnohem více souvisí s brněnskou Nadací Partnerství, jejímž ředitelem je od roku 2019 Ing. Petr Kazda. Proč je pro něj klimatická změna výzvou, jež nám může přinést nové příležitosti?

Pane řediteli, vystudoval jste administrativu a management na Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity v Brně. A svůj profesní život jste hned po fakultě začínal v organizaci, kterou nyní řídíte. Vzpomenete si na okamžik, kdy jste se rozhodl pro nadaci pracovat?

Díky mé externí spolupráci s brněnskou Lipkou jsem měl možnost poznat ze strany příjemce grantu projekty, které Nadace Partnerství podporuje. V té době se nadace dostala na pomyslnou mapu mého možného profesního uplatnění. Postupně jsem poznal celou šíři jejích aktivit. Například i díky objevování rumunských Karpat, ve kterých podporovala interpretaci místního dědictví rumunská sestra nadace. Česká nadace totiž tvoří s dalšími nadacemi na Slovensku, v Polsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku mezinárodní Environmental Partnership Association.

Jaký byl váš první projekt, kterého jste se v nadaci účastnil?

Nastupoval jsem na koordinaci národní certifikace Cyklisté vítáni. Tu tehdejší vedoucí nadačního programu Greenways Juraj Flamik a ambasador zahraničních vztahů a znalec cestovního ruchu Daniel Mourek přenesli na základě německých a rakouských zkušeností do českého prostředí. Cílem projektu bylo vytvořit na hlavních cyklotrasách, často vedoucích údolími řek, opornou síť kvalitního zázemí pro cykloturisty. Hotely, penziony, restaurace a další turistické cíle se tak připravovaly na specifické potřeby této klientely. Samotní cyklisté poskytovali odbornou podporu při vybavování zázemí těchto míst a stali se také propagátory certifikace ve svých spolcích.

V nadaci pracujete od roku 2005. Jistě dokážete srovnat, jaká byla nadace v době, kdy jste do ní nastoupil, a jaká je dnes.

Rozdílů je hodně. Z malé organizace s patnácti zaměstnanci sídlící v několika kancelářích v centru Brna je teď respektovaný partner v oblasti adaptací krajiny i měst na změnu klimatu s více než padesáti zaměstnanci, vlastním vzdělávacím areálem a laboratoří adaptačních opatření – Otevřenou zahradou. V této zelené oáze pod brněnským Špilberkem sídlí Nadace Partnerství společně s organizacemi jako Frank Bold nebo Hnutí Duha.

Nadaci jste v roce 2019 převzal od Miroslava Kundraty, jenž ji vedl 25 let. Byla to pro vás jistě výzva, převzít organizaci po člověku, který se významně zasloužil o její rozvoj.

Mirek mi dával velký prostor postupně realizovat změny ve vedení, společně jsme nadaci připravovali na strategické plánování se zapojením všech kolegů a kolegyň. Byla to dobrá cesta, která člověka skvěle připravila na předání řízení organizace po tolika letech. Mirek v nadaci zůstává v pozici strategického ředitele i zakladatele řady programů – od Stromu roku a Sázíme budoucnost po Otevřenou zahradu a nyní nově Partnerství pro udržitelnou obnovu Ukrajiny.

Foto: archiv Nadace Partnerství

Z trojčlenného týmu v roce 1993 se organizace rozšířila na 53 stálých zaměstnanců, kteří pomáhali a pomáhají v realizaci více než 3 500 projektů. Je zde ještě prostor či potenciál pro další růst?

Nadační programy se vyvíjejí a proměňují. Nejdynamičtější vývoj loni zažíval projekt Živá půda pod vedením kolegyně Zuzany Benešové. Projekt nabízí poradenství pro vlastníky půdy, generátor a rating pachtovních smluv a stojí za vznikem Platformy pro regenerativní zemědělství. Zapojení farmáři představují principy a ověřené postupy hospodaření na orné půdě, které vedou k její obnově, a podporují tak restart funkcí krajiny.

Významným krokem pro nadaci bylo spuštění Partnerství pro udržitelnou obnovu Ukrajiny. Tento program vyhledává, propojuje a během týdenních stáží v České republice také vzdělává místní lídry z ukrajinských měst, obcí, univerzit i médií. Nejpalčivějšími tématy stáží jsou odpady, vodohospodářství nebo energetika. Cílem programu je posílit absorpční kapacitu pro kvalitní, udržitelné projekty místní ukrajinské správy a podpořit odspodu proměnu prostředí i adaptace jako průřezové téma všech investic. Díky stážím vznikají první partnerství i konkrétní dodávky technologií od českých firem. Za programem stojí zkušenost Mirka Kundraty z devadesátých let, kdy podobné stáže v západní Evropě a USA absolvovala díky nadaci řada českých lídrů občanské společnosti a starostů.

Podílíte se na podpoře přeshraničních projektů. Je ambicí nadace ještě více rozšířit její aktivity mimo hranice České republiky, než tomu bylo doposud?

Evropský přesah chceme dál posilovat. Z Brna koordinujeme anketu Evropský strom roku. Lidé z našich jednotlivých programů se zapojují do aktivit nadnárodních sdružení od Climate Alliance po Evropskou cyklistickou federaci. V Bruselu „sdílíme“ kolegu Adama Holuba s Evropskou asociací vlastníků půdy.

Mimo podporu externích projektů má nadace i vlastní projekty. Namátkou vzpomenu velmi úspěšný projekt Adapterra Awards nebo mezi veřejností velice oblíbený projekt Strom roku.

Máte takříkajíc v šuplíku schovaný projekt, který byste rád realizoval, ale z nějakého důvodu to nebylo možné? Případně na jaké nové projekty se můžeme v budoucnu těšit?

Sledujeme proces implementace evropského Nařízení o obnově přírody do národních politik. Předpokládám, že nám poskytne další prostor pro spolupráci se zemědělci. U obcí zvýší jejich pozornost k dopadům hospodaření v zemědělské krajině a způsobům nakládání s vodou. A tím také vnímavost k vazbě zdraví okolní krajiny na kvalitu života v obci. Připravujeme proto Fond pro obnovu české krajiny, který poskytne jak asistenci a podporu menším obcím, přenos dobré praxe, tak i finanční zajištění takových inovativních projektů, které by nedosáhly na podporu ze SFŽP nebo AOPK.

Co vnímáte nejvíc jako ocenění vaší práce a práce vašeho týmu?

Ono to vyplývá i z názvu nadace. Jednou z našich hodnot jsou zdravá partnerství. Projevují se důvěrou našich podporovatelů, filantropů i příjemců našich grantů. Při realizaci jejich i našich projektů je nezbytné zapojování veřejnosti. To nefunguje bez důvěry a naslouchání ze strany obcí, měst či krajů. Oceněním jsou právě tyto partnerské vazby, jež umožní realizovat jejich dopad v místních komunitách i bezprostředním okolí.

Ve svém posledním věstníku mimo jiné píšete, jak dobře se v naší zemi daří realizovat změny v krajině, tedy rozvolňovat řeky, vracet přírodě mokřady a podobně. Proč jsou změny ve veřejném prostoru měst o tolik složitější?

To nelze říct obecně. Záleží na místních podmínkách, složitosti vlastnických vztahů, stavu komplexních pozemkových úprav a podobně. Při zkvalitňování veřejného prostoru ve městech a obcích je do investice nezbytné promítnout adaptační opatření, přirozené chlazení prostoru vodou, výparem přes zeleň, zachycení vody a její udržení pro pozdější zálivku. Důležitá je volba správné skladby stromů s přihlédnutím k budoucímu vývoji v místě – například dopravním potřebám, další zástavbě v okolí, nárokům na údržbu… Náročná mohou být řešení konfliktů s technickými sítěmi.

Co pro vás jako ředitele nadace znamená klimatická změna?

Ředitel pražského vzdělávacího centra TEREZA Petr Daniš loni vydal knihu Klima je příležitost. I pro mě je to tak. Klimatická změna akcentuje potřeby pro obnovení funkcí naší krajiny, jejího vodního režimu i zlepšení kvality života ve městech. Vytváří tlak na efektivní a decentralizovaná energetická řešení, na úspory zdrojů. Přináší nový pohled na externality – například jak nová výrobní hala zmírňuje nebo naopak zhoršuje dopady klimatické změny. Vůbec celá oblast zeleného stavění je obrovskou příležitostí, zesílenou právě snahou o mitigaci i funkční adaptace na dopady klimatické změny. Od používání recyklátů přes nakládání s vodou a její recyklaci a znovuvyužití v místě až po ostrovní energetická řešení.

V souvislosti s klimatickou změnou jsme se na vašich stránkách dočetli, že zvýšené teploty mohou ovlivnit dokonce i chuť českého piva kvůli vlivu na kvalitu chmelových šištic. To je pro hodně Čechů jistě špatná zpráva. 

Zatím si nejsme jisti, jestli nemůže být jejich dopadem i zlepšení chuti. ϑ Každopádně to u řady patriotů a konzumentů těchto produktů půjde vyvážit zvyšující se kvalitou českých i moravských vín.

Pane řediteli, srdečně vám děkujeme za rozhovor.

 

Ing. Petr Kazda

Ing. Petr Kazda se narodil 27. dubna 1981 v Brně. Při studiu Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity externě vypomáhal v Lipce, školském zařízení pro environmentální vzdělávání. Tato zkušenost ho profesně nasměrovala do prostředí environmentálních organizací. V Nadaci Partnerství začal pracovat na Zelených stezkách Greenways. Tento grantový a asistenční program podporoval v nultých letech vznik multifunkčních stezek pro dopravu a rekreaci, a to jak v přírodních koridorech řek, tak například na rušených železnicích. Tyto aktivity nadace vyčlenila do své dceřiné společnosti Partnerství, o. p. s., kterou Ing. Petr Kazda řídil sedm let. Společnost doposud stojí za projekty jako Moravské vinařské stezky, Labská stezka nebo certifikace Cyklisté vítáni. Vedení Nadace Partnerství převzal v roce 2019.