Foto: T. Hrdinka

Má za sebou rok v pozici ředitele VÚV TGM. Jak tento první rok hodnotí a co už se mu v naší instituci podařilo změnit k lepšímu? Jak vzpomíná na své dvacetileté působení v ústavu v roli běžného pracovníka? A jaké jsou jeho plány a cíle do budoucna ohledně směřování VÚV TGM? „Rád bych pokračoval v naplnění mé vize vytvoření uznávaného a fungujícího ústavu národního a evropského významu jako výzkumné základny pro oblast vodního hospodářství s takovou pracovní kulturou a prostředím, aby byl cílovým a prestižním pracovištěm pro kvalitní a spokojené odborníky ochotné aktivně spolupracovat,“ říká ředitel naší instituce a nově také prezident Mezinárodní komise pro ochranu Labe, Ing. Tomáš Fojtík.

Pane řediteli, na začátek mi dovolte tradiční otázku. Pamatujete si moment, kdy vás poprvé voda oslovila natolik, že jste se rozhodl věnovat jí svůj profesní život?

Konkrétní moment si nepamatuji. Je to dáno asi tím, že jsme zvyklí vnímat vodu jako samozřejmost. Domnívám se, že tento přístup není dobrý. Voda je jedna z nejcennějších „věcí“, kterou potřebujeme, a měli bychom se k ní podle toho chovat, vážit si jí a náležitě o ni pečovat. Práce v našem ústavu mi v tomto ohledu ještě více otevřela oči a začal jsem díky ní mnohem intenzivněji vnímat důležitost ochrany vod a vodního prostředí.

Ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka pracujete od roku 2004. Vzpomenete si ještě na své začátky a na svůj první projekt?

Do VÚV TGM jsem nastoupil do oddělení GIS a kartografie, kde byl úžasný kolektiv, s nímž jsem prožil hezké chvíle, za což kolegům velice děkuji. Jeden z prvních projektů, na kterém jsem pracoval a který jsem následně vedl, byla spolupráce se Zeměměřickým úřadem a Českým hydrometeorologickým ústavem na tvorbě a aktualizaci ZABAGED®, konkrétně geometrie a číslování vodních toků, vodních ploch a rozvodnic. Tento dlouhodobý projekt, na který se mimochodem navazuje do dnešních dnů dalšími činnostmi, mi mimo jiné ukázal, jak moc důležitá jsou kvalitní a garantovaná data a především spolupráce, bez níž by se jen stěží dosáhlo požadovaných cílů v ochraně vod. Činnosti oddělení GIS a kartografie se prolínají s činnostmi většiny oborů našeho ústavu. Díky tomu jsem přišel do kontaktu s širokou škálou řešených projektů, a měl tak jedinečnou možnost poznat celý záběr naší organizace. Tyto zkušenosti mi značně pomáhají v současné pozici.

Máte za sebou první rok ve funkci ředitele VÚV TGM. Jak byste svůj rok v této instituci zhodnotil? Splnil vaše očekávání?

Spíše si pokládám otázku, jestli jsem já splnil očekávání kolegů jak uvnitř našeho ústavu, tak i mimo něj. Na to se samozřejmě musíte zeptat jich. Já se snažím dělat vše pro to, aby kolegové byli spokojeni a aby naše organizace vzkvétala. Samozřejmě jsme teprve na začátku cesty. Když jsem před rokem nastoupil do funkce ředitele, nalezl jsem zde mnohem více, řekněme, „výzev“, než jsem čekal. Ihned jsem se pustil do práce a věřte mi, nebyl to jednoduchý rok. Nikdy bych ale nemohl vše zvládnout sám. Úspěch a pokrok by se nedostavily nebýt skvělých kolegů, kteří chtějí náš ústav posunout kupředu. Veliké díky vám všem za společné úsilí!

Berete své dlouholeté působení ve VÚV TGM jako výhodu, nebo spíše jako nevýhodu?

Určitě jako výhodu, nicméně s velkým ALE… Za těch více než dvacet let ve VÚV TGM jsem měl tu možnost seznámit se do hloubky s jeho fungováním, činnostmi, lidmi, ale i s oblastmi, které nefungovaly úplně tak, jak by měly. To je pro funkci ředitele zásadní věc pro pochopení organizace a následného kvalitního řízení. Výše zmíněné „ALE“ v sobě skrývá nutnost zachovat si dostatečný nadhled, nezaujatost a odstup. Což je velice důležité, ale i těžké. Nicméně to bez toho nejde. Troufám si říct, že se mi to povedlo, i když to ne vždy bylo jednoduché a bezbolestné. Rád bych z této pozice vrátil ústavu a lidem v něm vše, co mi dali… v dobrém :-).

Kam by se podle vás měl VÚV TGM ubírat a jaké jsou vaše cíle a plány do budoucna?

Rád bych pokračoval v naplnění mé vize vytvoření uznávaného a fungujícího ústavu národního a evropského významu jako výzkumné základny pro oblast vodního hospodářství s takovou pracovní kulturou a prostředím, aby byl cílovým a prestižním pracovištěm pro kvalitní a spokojené odborníky ochotné aktivně spolupracovat. I když se mnoho věcí již podařilo správně nastavit a změnit k lepšímu, pořád jsme na začátku cesty, která rozhodně nebude lehká, ale věřím, že to společně zvládneme.

Nezbytně nutné je pokračovat ve stabilizaci a posílení týmů, v zajištění důstojného financování a především v kvalitním a nezávislém řešení nejen vědecko-výzkumných projektů. Klíčová a jedinečná je i role našeho ústavu jako resortní výzkumné instituce. Díky naší více než stoleté tradici a zkušenostem našich zaměstnanců dokážeme komplexně uchopit zásadní témata současné doby v oblasti ochrany vod a na vodu vázaných druhů, vodního i odpadového hospodářství, klimatické změny, hydrologie, hydrogeologie, ale třeba i geoinformatiky a správy a zveřejňování dat. Následné výstupy z podstaty resortního výzkumu tak nejsou pouze publikační, ale především aplikační, aby byly k praktickému a využitelnému prospěchu především široké veřejnosti, zřizovateli či jiným poskytovatelům nebo zadavatelům. Rád bych tímto také pozval všechny, kteří mají zájem se s naší prací seznámit, na Den otevřených dveří, jenž se uskuteční i letos v červnu.

Od prvního ledna tohoto roku jste se stal prezidentem Mezinárodní komise pro ochranu Labe. Překvapila vás tato nabídka?

Tato nabídka mě překvapila velice mile a moc si jí vážím. Funkce prezidenta Mezinárodní komise pro ochranu Labe je totiž nejen prestižní, ale hlavně důležitá. Zároveň je to však obrovská zodpovědnost a možnost podílet se na zlepšení nejen stavu vodních toků, ale i přispět k lepšímu životnímu prostředí pro další generace. Náš ústav, respektive mí kolegové, jsou nebo byli členy skupin expertů a pracovních skupin, jejich mluvčími, či dokonce jejich předsedy. Podílíme se tak na mnohých činnostech této komise i formulování strategických dokumentů, jako jsou například Mezinárodní plán oblasti povodí Labe a Mezinárodní plán pro zvládání povodňových rizik v oblasti povodí Labe.

Je nějaké konkrétní téma, kterému byste se chtěl z pozice prezidenta Mezinárodní komise pro ochranu Labe věnovat, na co byste se chtěl zaměřit?

Rád bych se zaměřil na posílení mezinárodní spolupráce a na řešení společných přeshraničních projektů, které budou mít reálný dopad na kvalitu vod. Voda samozřejmě nezná hranic, a tak je mezinárodní spolupráce velice důležitá. Moc si vážím práce mých kolegů ze sousedních zemí a těším se na spolupráci jak s nimi, tak s českými partnery v rámci MKOL.

Nicméně myslím si, že už jsem hovořil dost, a jak se říká – pojďme pracovat, a ne o tom jen psát :-).

Pane řediteli, děkuji vám za čas, který jste věnoval našemu rozhovoru.

Ing. Josef Nistler

 

Ing. Tomáš Fojtík

Ing. Tomáš Fojtík, narozen 2. prosince 1981 v Praze, vystudoval Provozně-ekonomickou fakultu na České zemědělské univerzitě v Praze. Zde v roce 2008 získal titul bakalář, v roce 2011 pak titul inženýr. Ve VÚV TGM, v. v. i., pracuje od roku 2004, zpočátku v pozici výzkumného pracovníka oddělení GIS a kartografie. Jeden z prvních jeho projektů, na němž se podílel a který následně vedl, byla spolupráce se Zeměměřickým úřadem a Českým hydrometeorologickým ústavem na tvorbě a aktualizaci ZABAGED®, konkrétně geometrie a číslování vodních toků, vodních ploch a rozvodnic. Roku 2015 se stal vedoucím tohoto výzkumného oddělení. Od 1. února 2023 byl jmenován do funkce ředitele VÚV TGM, v. v. i. Dne 1. ledna 2024 se stal zároveň prezidentem Mezinárodní komise pro ochranu Labe.