HEIS VÚV: 25 let vývoje a provozu informačního systému

Picek, Jiří; Vyskoč, Petr; Semerádová, Silvie; Dlabal, Jiří; Richter, Pavel; Dubská, Martina

Souhrn… aneb článek o internetovém portálu, to dnes už nikdo číst nebude – co v článku najdete, co ne a proč

V letošním roce je tomu rovných 25 let od zahájení vývoje (a následně pak provozu) Hydroekologického informačního systému VÚV TGM (HEIS VÚV). Tato doba je z hlediska kontinuálního vývoje a provozu informačního systému v současném prostředí takřka neustálých technologických a organizačních změn téměř úctyhodná a zcela jistě si zaslouží jak alespoň malé ohlédnutí za uplynulým obdobím, tak také stručnou rekapitulaci zaměřenou na současnost informačního systému (čtenář může namítnout, že zde by se nabízelo zmínit se podrobněji i o výhledu a plánech do budoucnosti, v této oblasti si však spekulovat příliš netroufáme, a proto ji zmíníme pouze stručně v závěru textu). Jelikož článek zaměřený výhradně na popis internetového portálu, který si ostatně může každý zájemce „osahat“ naživo (a jehož nějakou obdobu, včetně např. mapových služeb, provozuje v dnešní době již takříkajíc kdekdo), by asi pro čtenáře příliš zajímavý ani přínosný nebyl, rozhodli jsme se pro jeho poněkud méně tradiční pojetí, a to jak po stránce formy (neformálnější), tak i obsahu, tj. místo tradičního popisu technických řešení atp. se soustředíme spíše na zajímavosti a vybrané užitečné informace).

Starší ročníky to znají zpaměti, ale ty mladší to už nemohou pamatovat… aneb něco z historie

Jak dříve narození pravděpodobně vědí (a později narození naopak pravděpodobně nevědí), počátky HEIS VÚV sahají do roku 1996, kdy byly formálně zahájeny práce na tomto systému [1]. Předcházela jim metodická a systémová příprava pod hlavičkou projektu HEIS ČR, jenž pod patronací Ministerstva životního prostředí zajišťoval koordinaci [2] vývoje zamýšleného společného odborného informačního systému zaměřeného na problematiku vodního hospodářství a který koordinoval nejen činnosti VÚV TGM, ale také Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a tehdy akciových společností (dnes státních podniků) Povodí. Cílem projektu měl být vznik společného distribuovaného systému, kdy každá z organizací spravuje přidělenou množinu dat a tato data si pak vzájemně ve stanovené formě a rozsahu předávají [3]. S ohledem na tehdejší technologie a trendy vývoje byl systém navrhován zejména pro vnitřní potřebu jednotlivých organizací. Internetové datové služby, tak jak je chápeme dnes, tehdy ještě neexistovaly. Návrh systému tedy předpokládal tzv. „formulářové“ aplikace, s nimiž budou pracovat zaměstnanci jednotlivých organizací a jejich pracovišť.

Jak postupně probíhaly přípravné a koordinační práce a následně práce na vývoji jednotlivých systémů [4, 5], docházelo zároveň i k řadě zásadních změn, a to jak technologických (zejména nástup a postupné masivní rozšíření internetu a technologií GIS), tak i organizačních (změny kompetencí v oblasti vodního hospodářství atd.). To mělo logicky za následek změny v chápání funkčnosti vyvíjených systémů, které se začaly do jisté míry ubírat různými směry, přičemž každá ze zúčastněných organizací si svoji část přizpůsobovala podle svých potřeb. Vyvíjené systémy se ve většině organizací později transformovaly do svých (zpravidla jinak pojmenovaných) následovníků, VÚV TGM však označení systému jako HEIS VÚV zachoval.

Jak již bylo zmíněno, technologický vývoj pro HEIS VÚV postupně znamenal změnu orientace směrem k internetovým technologiím. Tato změna mj. umožnila poskytovat obdobným způsobem datovou podporu nejen pro vnitřní potřebu VÚV (od roku 2000), ale také začít poskytovat data i veřejnosti prostřednictvím internetu (od roku 2001). Následný vývoj [6] pak znamenal jak postupný technologický vývoj systému, tak zejména plnění jeho obsahu daty a dále také postupné propojování a integraci s dalšími informačními systémy, a to na různých úrovních od formální koordinace přes předávání dat až po propojování poskytovaných služeb on-line.

Obr. 1. Hlavní stránka internetového portálu HEIS VÚV. V horní polovině okna naleznete mj. odkaz na hlavní mapový pohled „Mapa VH a ochrana vod“, v dolní polovině odkazy na stránky projektů.

Data, data a zase data…aneb máte tam něco zajímavého?

HEIS VÚV je odborným informačním systémem zaměřeným primárně na oblast vodního hospodářství a ochrany vod, respektive obecněji vodní složky životního prostředí, a tak je zřejmé, že jeho hlavním úkolem je zprostředkovávat poskytování informací v dané oblasti. A informace, to jsou v dnešní době zejména data. Vzhledem k tomu, že data poskytovaná systémem naleznete na jeho internetových stránkách, a navíc že popis dat bývá často velice zdlouhavý a nudný, a tudíž jako náplň textu nepříliš atraktivní, nabízelo by se, že na tomto místě uvedeme nějakou obecnou formulaci o rozsahu publikovaných dat, dále napíšeme něco o možnosti interaktivního prohlížení a vyhledávání v mapách a připojíme nějaké printscreeny z mapového prohlížeče. V rámci tohoto článku to však uděláme naopak. Jelikož internetový portál systému [7] si můžete proklikat naživo (pro úplnost doplňujeme adresu https://heis.vuv.cz) a protože naopak tušíme, že při procházení portálu je poněkud obtížnější získat rychlý přehled o publikovaných datech, popis portálu jako takového vynecháme a soustředíme se na přehled toho, co na portálu najdete po stránce obsahu.

Hned na začátek zdůrazníme, že data jsou na portálu dostupná ve dvou základních skupinách. Obecná data (pro potřeby článku tato data označíme tímto – možná ne zcela výstižným – termínem; rozumíme jimi data spravovaná v územním rozsahu pokrývajícím rozsah celé ČR, jimiž jsou zejména data rozličných evidencí zpracovávaná a průběžně aktualizovaná např. podle různých vyhlášek, jakož i některé další ucelené datové sady) jsou dostupná v tzv. hlavním mapovém pohledu (odkaz „Mapa VH a ochrana vod“ na úvodní stránce portálu), specifická data vznikající v rámci odborně a úžeji zaměřených projektů pak naleznete na samostatných stránkách těchto projektů (odkazy v dolní polovině hlavní stránky portálu). A nyní k vlastním datům, respektive k tomu, co by vás v závislosti na vaší odbornosti nebo zájmu mohlo zajímat. Pro přehlednost data vždy označíme zkráceným názvem (v závorce uvedeme plný název datové sady nebo projektu, pokud je jiný než název zkrácený) a uvedeme k nim stručnou charakteristiku, abyste věděli, co můžete – nebo naopak nemůžete – od daných dat očekávat.

Obecná data aktuálně dostupná v rámci systému

Uvedené datové sady zahrnují data, jejichž tvůrcem (primárním zdrojem nebo zpracovatelem) je VÚV TGM. Jsou to především data zpracovávaná podle některých vyhlášek, které také obvykle vymezují rozsah zahrnutých údajů [8, 9]:

Vodní útvary a jejich stav (Vodní útvary včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů a Stav vodních útvarů a ekologický potenciál silně ovlivněných a umělých vodních útvarů). Data zahrnují údaje o vymezení útvarů povrchových a podzemních vod, o jejich charakteristikách (např. kategorie, typ atp.) a údaje o klasifikaci jejich ekologického, chemického a kvantitativního stavu nebo potenciálu. Data se aktualizují v návaznosti na šestiletý cyklus aktualizací plánů povodí.
Chráněné oblasti přirozené akumulace vod. Tato datová sada se také často označuje zkratkou „CHOPAV“. Obsahuje údaje o územním vymezení oblastí, jejich identifikaci, názvu a ploše. Data vycházejí z příslušných právních předpisů (nařízení vlády) definujících vymezení oblastí.
Ochranná pásma vodních zdrojů. Často se označují zkratkou „OPVZ“. Data zahrnují informace o vymezení ochranných pásem, jejich identifikaci a časové platnosti a dále také rozhodnutí o jejich stanovení. Jde o souhrnnou evidenci zpracovávanou na základě dat rozhodnutí vodoprávních úřadů. Data jsou aktualizována nárazově, zpravidla v několikaměsíčních intervalech.
Oblasti citlivé na živiny (Zranitelné oblasti a Citlivé oblasti). Data zranitelných oblastí obsahují vymezení zranitelných oblastí na úrovni katastrálních území a také jejich základní identifikační údaje jako název, kód a plochu oblasti. Data jsou aktualizována v návaznosti na revize zranitelných oblastí ve čtyřletém cyklu. U citlivých oblastí je to jednoduché, tato datová sada pouze vymezuje celé území ČR jako citlivou oblast.

Obr. 2. V rámci průběžných inovací došlo nejen ke změně technologie hlavního mapového prohlížeče, ale nově také k aplikaci nástroje Tableau pro prezentaci dat. Prezentace dat s využitím tohoto nástroje jsou velmi interaktivní a poskytují uživateli značné možnosti přizpůsobení zobrazovaných informací. Na obrázku je vizualizace stavu útvarů povrchových vod s použitím tohoto nástroje.

Koupací oblasti (Oblasti povrchových vod využívaných ke koupání). Data obsahují identifikaci místa koupací oblasti a jeho umístění na vodním toku nebo vodní nádrži i ve vztahu k územnímu členění ČR, aktualizována jsou zpravidla jednou ročně. Seznam koupacích oblastí je vytvářen MZ ve spolupráci s MŽP a MZe.
Záplavová území. Zahrnuty jsou údaje o jejich vymezení na vodních tocích, o dotčených obcích a o datu a čísle jednacím stanovení záplavového území vodoprávním úřadem. Rovněž obsahují vymezení záplavových území pro průtoky Q5, Q20, Q100 a vymezení aktivní zóny záplavového území. Jde o souhrnnou evidenci zpracovávanou na základě dat vydaných rozhodnutí vodoprávních úřadů. Data jsou aktualizována nárazově, zpravidla dvakrát nebo třikrát ročně.
Lososové a kaprové vody (Povrchové vody, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů). Někdy označované též jako „Rybné vody“. Obsahem je vymezení úseků vodních toků klasifikovaných jako tzv. lososové nebo kaprové, tj. údaje o typu vymezení a vodním toku, resp. jeho části, k níž se vymezení vztahuje. Data se v současné době neaktualizují, obsahují platné vymezení revidované v roce 2009.
Vodní toky DIBAVOD. Datová sada zahrnuje územní identifikaci říční sítě ČR dlouhodobě vedenou a postupně aktualizovanou VÚV TGM v rámci Digitální báze vodohospodářských dat (DIBAVOD). Jde o popis říční sítě ve struktuře úsekového modelu (tzv. hrubé dělení zahrnující páteřní síť vodních toků, jemné dělení zahrnující úplnou síť vodních toků a vodní toky, jež jsou agregací dílčích úseků jemné sítě tvořících jednotlivé vodní toky). Tato data jsou klíčová pro řadu našich dalších činností, jako je např. modelování množství a jakosti vody, použití pro lokalizaci objektů nebo použití v mapových aplikacích.
Odběry a vypouštění. Datová sada zahrnuje data zpracovávaná pro potřeby souhrnné vodní bilance na základě údajů státních podniků Povodí. Obsahuje rozsáhlý souhrn informací o odběrech a vypouštěních (pro povrchové i podzemní vody, s odebíraným nebo vypouštěným množstvím vody převyšujícím 500 m³ za měsíc nebo 6 000 m³ za rok) zahrnující např. popisné údaje o místech odběrů a vypouštění, druhu užívání vody, odebíraném nebo vypouštěném množství a jakosti vypouštěných vod. Publikovaná data zahrnují údaje od roku 2006 a jsou každoročně aktualizována.

Další data, která v systému naleznete, plní zejména roli kontextových (referenčních) dat k datům uvedeným výše. Jejich zdrojem jsou (převážně) jiné organizace (subjekty). Jsou to například (ale nejen):

Územní jednotky pro správu povodí. Zahrnuty jsou základní územní jednotky pro správu povodí a plánování v oblasti vod, jako je územní působnost správců povodí, oblasti povodí, dílčí povodí nebo koordinační oblasti v mezinárodních oblastech povodí Labe, Odry a Dunaje. Data zahrnují zobrazení územního vymezení oblastí a připojené základní popisné údaje (název jednotky, případně její plocha). Zdrojem dat je MŽP, MZe, ČHMÚ a VÚV TGM.
Hydrologická povodí. Hydrologická povodí (rozvodnice) 1. až 4. řádu s uvedením čísel hydrologického pořadí, názvů vodních toků, ploch dílčích povodí a některými dalšími údaji. Zdrojem dat je ČHMÚ.

Obr. 3. Mapová aplikace realizovaná v rámci řešení projektu „Erozní smyv – zvýšené riziko ohrožení obyvatel a jakosti vody v souvislosti s očekávanou změnou klimatu“ zobrazuje informace o hrozbě erozního smyvu na území ČR. Umožňuje uživateli volit zobrazení pro různé kombinace současných nebo výhledových klimatických podmínek a simulovaných scénářů protierozních opatření a výsledek – pro zvolenou kombinaci nebo pro všechny kombinace najednou – vyexportovat v podobě informativní zprávy do soboru PDF.

Obr. 4. Mezi činnosti pracoviště HEIS VÚV patří také vývoj a realizace internetových výpočetních aplikací (modelů). Zde je ukázka z aplikace pro sestavení a ověření vodní stopy uskutečněné v rámci řešení projektu „Postupy sestavení a ověření vodní stopy v souladu s mezinárodními standardy“.

Obr. 5. Dalším příkladem je internetová výpočetní aplikace pro modelování dopadů socio-ekonomických změn ve společnosti na spotřebu vody, realizovaná v rámci řešení projektu „Dopady socio-ekonomických změn ve společnosti na spotřebu vody“.

Vodní toky CEVT. Říční síť ČR podle Centrální evidence vodních toků (CEVT). Obsahuje údaje o identifikátoru a názvu vodního toku, dostupná jsou také data o správcovství vodních toků (názvy správců přiřazené k relevantním částem toků). Zdrojem dat jsou státní podniky Povodí.
Vodní nádrže, rybníky, jezera. Základní údaje o vodních nádržích (identifikátor, název), doplněné u významných vodních nádrží o další technické údaje (účel, kóty a objemy prostorů nádrží, typ a parametry hrází, kategorizace dle TBD atp.). Součástí zobrazení je též vymezení povodí jednotlivých nádrží. Zdrojem dat jsou státní podniky Povodí, VÚV TGM a ČHMÚ.
Hydrogeologické rajony. Zahrnuty jsou hydrogeologické rajony svrchní, základní a hlubinné vrstvy. Údaje obsahují i další relevantní informace, jako např. mocnost souvislého zvodnění, typ propustnosti apod. Zdrojem dat je VÚV TGM, ČGS a ČHMÚ.
Horninové složení a přirozené pozadí látek v podzemních vodách. Dostupné jsou údaje Geologické vektorové mapy o horninovém složení a údaje o hodnotách koncentrací přirozeného pozadí vybraných látek pro příslušné horninové složení. Zdrojem dat je ČGS (geologická mapa) a VÚV TGM, (přirozené pozadí látek).
Území chráněná pro akumulaci povrchových vod. Označují se také zkratkou „LAPV“ (lokality pro akumulaci povrchových vod). K dispozici jsou informace o názvu, kategorii a ploše lokality. Zdrojem dat je MZe, MŽP a VÚV TGM.
Odběry vody pro lidskou spotřebu (Odběry vody pro lidskou spotřebu a jejich ochranná pásma). Vedle údajů o ochranných pásmech vodních zdrojů, odběrech povrchových a podzemních vod a o vodárenských nádržích (data jsou výběrem relevantních údajů z ostatních datových sad uvedených výše, jejichž zdrojem jsou státní podniky Povodí a VÚV TGM) jsou zde zahrnuta také ochranná pásma přírodních a léčivých zdrojů, pro něž jsou – kromě jejich územního vymezení – dostupné základní popisné údaje. Zdrojem dat je MZ.
Oblasti s vazbou na vodu vymezené pro ochranu stanovišť nebo druhů. Data zahrnují údaje o ptačích oblastech, evropsky významných lokalitách (EVL) a maloplošných, zvláště chráněných územích s vazbou na vodu a ramsarských mokřadech. Údaje zahrnují identifikaci oblasti, její název a plochu a pro EVL a ramsarské mokřady též klasifikaci jejich stavu. Zdrojem dat je AOPK ČR a VÚV TGM.
Objekty na vodních tocích. Data zahrnují hráze, jezy a objekty v korytech s uvedením základních identifikačních údajů (identifikátor, název, vodní tok a říční kilometr). Zdrojem dat jsou státní podniky Povodí.
Odvodnění zemědělských půd. Mapa areálů odvodnění. Obsahuje údaj o roku výstavby objektů. Zdrojem dat byla ZVHS, respektive MZe.
Objekty sledování stavu vod. Informace o profilech a objektech určených ke sledování množství povrchových vod, respektive stavu útvarů povrchových a podzemních vod. Data zahrnují identifikační a popisné údaje profilů a údaje o věcném a časovém rozsahu monitoringu v daném profilu nebo objektu. Zdrojem dat je ČHMÚ a státní podniky Povodí.
Krajinný pokryv. Data CORINE Land Cover (CLC) obsahující zatřídění krajinného pokryvu s uvedením identifikátoru, kódu, názvu třídy pokryvu a plochy oblasti. Zdrojem dat jsou EEA, MŽP a CENIA.

Specifická data vznikající v rámci výzkumných projektů

Jak bylo uvedeno výše, specifická data vznikající v rámci výzkumných projektů jsou přístupná prostřednictvím samostatných stránek projektů. Stránky projektů (dostupné z hlavní stránky portálu) mohou mít velmi různorodý obsah – počínaje ryze informativními stránkami o řešení projektu a jeho stručně popsané náplni přes stránky projektů obsahující např. aktuality nebo fotogalerie z průběhu řešení či realizované výstupy ke stažení až po stránky projektů nabízející celé datové sady nebo samostatné mapové pohledy. V následujícím přehledu uvádíme – nepochybně neúplný – výběr těch stránek projektů, jež jsou zajímavé z hlediska jejich (zejména datového) obsahu:

Obr. 6. Pracoviště HEIS VÚV zajišťuje mj. také vývoj a realizaci aplikací pro chytré mobilní telefony. Na obrázku je ukázka mobilní aplikace „Raci v ČR“. Vznikla v rámci řešení projektu „Predikce nebezpečnosti nepůvodních ryb a raků a optimalizace eradikačních metod invazních druhů“ a představuje komplexní řešení, kdy jsou záznamy pozorování raků pořízené uživateli aplikace odesílány do centrální databáze a následně, po jejich ověření specialistou zabývajícím se ochranou raků, publikovány na stránkách projektu.

Invazní raci a ryby (Predikce nebezpečnosti nepůvodních ryb a raků a optimalizace eradikačních metod invazních druhů). Stránky projektu zabývajícího se nebezpečností invazních druhů raků a ochranou našich původních raků. Najdete zde například informace o výskytu invazních druhů raků a račího moru na našem území. Dostupné jsou i informace o nálezech hlášených uživateli mobilní aplikace „Raci v ČR“, kterou také zmiňujeme v textu dále. Stránky jsou průběžně aktualizovány i po dokončení řešení projektu v prosinci 2020.
Raci / Crayfish (Monitoring lokalit soustavy Natura 2000 jako nástroj pro efektivní management a ochranu autochtonních populací raků). Zde naleznete data o monitoringu raků a monitoringu látek ve vodě, v sedimentech a biotě realizovaném v letech 2015 a 2016. Dále jsou tu například informace o evropsky významných lokalitách pro ochranu raka kamenáče, a to včetně rozsáhlé fotodokumentace.
Bečva – monitoring (Sledování jakosti vody v Bečvě). Stránky mj. obsahují průběžně aktualizované výsledky monitoringu vody v Bečvě prováděného od konce ledna 2021.
Rekreace (Rekreační potenciál vody v Praze – stav a výhledy). Stránky rozsáhlého projektu věnujícího se rekreačnímu potenciálu vody v Praze. Stránky jsou členěny podle aktivit řešeného projektu. Na stránce „Aktivity II“ naleznete například výsledky orientačního posouzení (monitoringu) jakosti vody pro koupání zpracovaného za sezony 2018 až 2020.
Rámcová směrnice (Implementace Rámcové směrnice o vodách, aktivity VÚV TGM, pro podporu výkonu státní správy). Jak již název napovídá, stránky obsahují řadu zajímavých, jak podrobných, tak souhrnných údajů vztahujících se k implementaci Rámcové směrnice a plánování v oblasti vod: vymezení vodních útvarů a chráněných oblastí s vazbou na vodu, údaje o jejich stavu, navržených opatřeních atd. Též jsou zde publikovány relevantní metodické dokumenty. Údaje jsou aktualizovány v návaznosti na šestiletý plánovací cyklus a jsou podkladem k reportingu plánů povodí pro Evropskou komisi. Zdrojem dat jsou zejména instituce a organizace zapojené do plánování: státní podniky Povodí, VÚV TGM, ČHMÚ, AOPK ČR, MŽP, MZe a další.
Erozní smyv (Erozní smyv – zvýšené riziko ohrožení obyvatel a jakosti vody v souvislosti s očekávanou změnou klimatu). Najít zde můžete informace o zranitelnosti objektů z hlediska erozního smyvu a údaje o celkovém riziku erozního smyvu a hrozbě erozního smyvu pro celé území ČR. Data byla zpracována v rámci řešení projektu v letech 2012 až 2015, vzhledem k jejich charakteru jsou však údaje stále zajímavé a aktuální.
Surová voda (Jakost surové vody odebírané z povrchových nebo podzemních vod pro účely úpravy na vodu pitnou). Tady naleznete data o jakosti surové vody (tedy vody ve vodním toku před jejím odběrem a úpravou na vodu pitnou) v rozsahu několika desítek sledovaných ukazatelů. Data jsou postupně aktualizována, k dispozici jsou údaje od roku 2002 do roku 2019 (pro poslední roky v omezeném rozsahu ukazatelů z důvodu nedostupnosti ostatních dat).

Je to složité a nepřehledné, předchozí verze byla lepší…aneb inovace dobrovolné a vynucené

Je zřejmé, že v průběhu zmíněných 25 let musel informační systém projít postupným vývojem a technickými a technologickými změnami. Pomineme-li změny HW (a systémového SW) vybavení, které navenek nejsou vidět a běžného uživatele se nijak viditelně netýkají, zbudou nám změny realizované v uživatelském rozhraní systému, které mají na práci uživatelů přímý vliv. Postupně jsme v několika etapách provedli větší či menší úpravy vzhledu, uspořádání a funkčnosti celého portálu. V rámci uspořádání dat systém prošel postupně několika fázemi, z nichž ta konečná (aktuální) preferuje uspořádání dat do jednoho komplexního mapového pohledu (viz výše popisovaná „obecná“ data). Uvedené uspořádání téměř všech stěžejních dat do jediného mapového pohledu sice dělá práci s daty složitější, oproti mnoha účelovým jednoduchým mapovým pohledům má však jednu zásadní a velmi důležitou výhodu, kterou je flexibilita – uživatel si může zkombinovat zobrazení mapových vrstev zcela podle svého uvážení a svých potřeb. To dříve používané účelové mapové pohledy neumožňovaly. Po technologické stránce byla asi nejvýraznější změnou, zejména podle ohlasů uživatelů, vynucená změna technologie zobrazení mapového pohledu realizovaná v polovině roku 2018. Tehdy jsme museli přejít z technologie zobrazení map využívající Java appletů, která byla z nových verzí internetových prohlížečů bez náhrady odstraněna, na novou technologii, jež uvedenou Java technologii nepoužívá.

Zapojení do geodatové infrastruktury… aneb nehrajeme si jen na vlastním písečku

Souběžně s tím, jak – zejména od začátku tisíciletí – začalo informačních systémů přibývat a jak se informační systémy zároveň začaly specializovat, přicházela také potřeba tyto systémy a data v nich obsažená propojovat a sdílet. Proto začala být data uložená v našem systému postupně doplňována tzv. metadaty (tedy popisem toho, co data vlastně obsahují a co znamenají, což je klíčová informace pro možnost jejich dalšího použití a interpretace), která mj. vkládáme do jednotného metadatového systému rezortu životního prostředí [10], a to už od počátku jeho provozu v roce 2007. Ve stejném roce vstoupila v platnost směrnice o infrastruktuře prostorových dat INSPIRE, a byla tak zahájena klopotná pouť k vybudování sítě prostorových dat, jež by bylo možné jednotnou formou sdílet napříč Evropou. V současnosti tak data spravovaná VÚV TGM a publikovaná prostředky HEIS VÚV a DIBAVOD [11] můžete najít kromě našeho vlastního systému také na Národním geoportálu INSPIRE [12], na mezirezortním Vodohospodářském informačním portálu VODA [13] a na evropském geoportálu INSPIRE Geoportal [14], který představuje rozcestník k datovým službám pro vybraná témata pro všechny státy Evropské unie a některé další spolupracující země. Kromě publikace datových sad, jež spravujeme a zpřístupňujeme pro potřeby informačního systému veřejné správy, provozujeme i služby pro datové sady reportované Evropské unii podle vybraných směrnic.

Nejen webový portál…aneb čím dalším se také zabýváme

Všechny výše uvedené informace se dosud vztahovaly v podstatě výhradně k publikaci dat prostřednictvím našeho internetového portálu, respektive k jejich sdílení s jinými systémy. Zde tedy dále doplníme, že data jsou v rámci poskytovaných služeb nabízena též formou WMS služeb dostupných všem uživatelům (pro věci neznalé, data je možno přímo propojit např. do nástrojů GIS, podrobnější informace, jak to lze provést, jsou uvedeny v údajích o poskytovaných službách v rámci portálu).

Pracoviště spravující HEIS VÚV dále, kromě aktivit spojených s vývojem, provozem a správou internetového portálu i všech ostatních souvisejících částí informačního systému a aktivit spojených se zpracováním a vyhodnocením dat a jejich vizualizací, postupně rozšířilo svoje aktivity i do jiných oblastí. Jde zejména o oblast vývoje, realizace a aplikace nástrojů pro modelování množství a jakosti vod, který probíhá v rámci řešení zejména – avšak nejen – výzkumných úkolů [15].

Další významnou aktivitou je realizace výpočetně zaměřených webových aplikací a modelů. Uvést můžeme například:

aplikaci pro sestavení a ověření vodní stopy (https://heis.vuv.cz/projekty/vodnistopa/model)
aplikaci pro modelování dopadů socio-ekonomických změn ve společnosti na spotřebu vody (https://heis.vuv.cz/projekty/td020113/model)

Aktuální aktivitou je vývoj a realizace aplikací pro chytré mobilní telefony (tedy přesněji pro ty s operačním systémem Android), dnes k životu tolik nezbytné. Realizována byla mobilní aplikace „Raci v ČR“, která je zaměřena na problematiku ochrany našich původních druhů raků [16]. Aplikace zahrnuje jak informativní a popisný obsah, tak zejména funkcionalitu pro pořizování a odesílání záznamů pozorování raků ve volné přírodě. Aplikaci naleznete v obchodě Google Play, kde vyhledejte heslo „Raci v ČR“ [17].

Závěrem… aneb pokud jste se dostali až sem, tak už to asi dočtete celé

Co říci závěrem? HEIS VÚV je tu s námi již 25 let, tedy celé čtvrtstoletí, což není špatné. Není to vůbec krátká doba. Pro ilustraci, za tuto dobu se udála ve světě informačních technologií řada událostí, na které si už téměř nikdo ani nevzpomene nebo nám připadají velmi vzdálené. Stihly vzniknout, slavit větší či menší úspěch a následně zaniknout například internetový prohlížeč Netscape Navigator, operační systémy chytrých mobilních telefonů Symbian, Windows Mobile a Windows Phone nebo celé vývojářské technologie jako Microsoft Silverlight nebo Java Applet. Z našeho domácího pohledu pak stihlo vzniknout a zase zaniknout například Ministerstvo informatiky.

V předchozím textu jsme shrnuli minulost i současnost informačního systému. Předvídat budoucnost, jak už jsme uvedli v úvodu, se příliš neodvažujeme. Naším cílem je však především zajistit dostupnost systému pro vás, uživatele, a to včetně všech návazných činností, jako je zejména průběžná aktualizace datového obsahu, ale v míře, kterou nám okolnosti a naše pracovní kapacita dovolí, a rovněž další vývoj systému jako takového. Doufáme tedy, že se nám také do budoucna bude dařit zajišťovat provoz a vývoj HEIS VÚV tak, aby vám uživatelům poskytoval své – doufáme, že užitečné – služby i v následujících letech.

Poděkování

Zvláštní poděkování patří Ing. Václavu Zemanovi, který stál u počátků HEIS VÚV, a to zejména za velice precizní a systematický přístup, s nímž položil základy systému, na nichž dodnes stavíme. Poděkování za spolupráci patří též všem dalším kolegům, kteří se postupně na správě a vývoji systému v dílčích fázích jeho dosavadní existence podíleli.