Littering

Úvod

Při nakládání s odpady a údržbě veřejných ploch zainteresované strany čelí problému výskytu litteringu. Littering je popisován jako ekologický, sociální a estetický problém, ale málokdy je zmiňován i jeho ekonomický dopad. Uvědomění si rozsahu jeho vlivu je prvním důležitým krokem při vývoji strategie ke změně chování obyvatel.

S neustále rostoucím počtem populace, zvyšující se životní úrovní a změnou životního stylu roste i spotřeba zboží a služeb. Spolu s tímto jevem vzniká obrovské množství odpadu, který je vedlejším produktem každé lidské činnosti. V posledních letech – a v současné pandemické době obzvlášť – byl zaznamenán velký nárůst spotřeby jednorázových obalů, jenž úzce souvisí se zvýšeným výskytem černých skládek, respektive s počtem volně pohozených odpadků [1].

Nejčastějšími takovými odpadky jsou nejrůznější obaly spotřebního zboží, potravin a nápojů. Tento jev je zapříčiněn pohodlností a malou ochotou obyvatel řádně nakládat se vzniklým odpadem, tj. vložit ho do nejbližší sběrné nádoby, nejlépe pro tříděný odpad. Bohužel v místě výskytu „smetí“ se lidé méně ostýchají pohodit další odpadky, čímž se míra znečištění zvyšuje.

S cílem omezit toto nevhodné chování lidí se správci veřejných prostranství snaží rozmístit co nejvíce odpadkových košů, často je vyprazdňovat a pravidelně uklízet problémové lokality, což stojí obce nemalé finanční prostředky, které jsou v konečném důsledku zaplaceny z kapes všech místních obyvatel [2].

Účinnost a úroveň řešení problémů s odpadem je odrazem úrovně, vyspělosti a kulturnosti společnosti, a proto je čistota otevřených prostranství v současnosti jednou z nejdůležitějších výzev, jež ovlivňují vzhled měst, obcí a veřejných míst. Nezákonně odhozený odpad, tzv. littering, se tedy dostává do popředí pozornosti.

Co je to littering a jaké jsou příčiny jeho vzniku

Littering je činnost, při níž zůstává odpad – litter – volně pohozený či ponechaný na místě, které pro něj není vyhrazeno, ať už v přírodě, nebo na veřejném prostranství [3]. Jedná se, stejně jako např. u černých skládek, o nelegální aktivitu a nelegální nakládání s odpady, což vede k významnému znečišťování životního prostředí. Tento jev úzce souvisí s činností člověka, která je jen velmi těžce kontrolovatelná a prakticky nepostižitelná. Zahraniční studie [4–10] poukazují na to, že odhazování odpadu volně po okolí není jev ojedinělý, nýbrž docela běžná činnost velké části obyvatelstva. Littering je celosvětový problém, který se vyskytuje napříč společnostmi. Jedná se o problém bez univerzálního opatření a jednoduchých řešení. Vzhledem k podstatě samotného jevu, jež tkví v chování jedinců, je velmi obtížné omezit či úplně zastavit tento způsob nakládání s odpady. Důvody jsou nemožnost a neúměrná finanční nákladnost úplné kontroly a postihu.

Rozsah litteringu je ovlivněn více faktory a závisí zejména na charakteru oblasti, v níž tento jev pozorujeme, účelu, k němuž je vymezena, nebo množství lidí, kteří se v ní pohybují. Souvisí také s typem zařízení, jež se vyskytují v okolí, a s celkovým stavem prostředí dané oblasti, který může dávat prostor k větší bezohlednosti a dalšímu šíření nepořádku.

Vzhledem k tomu, že odpad souvisí s běžnými činnostmi, jde nejčastěji o pohozené obaly od jídla z rychlého občerstvení, žvýkačky, cigaretové nedopalky, kapesníky, kelímky atd. Littering se nejčastěji vyskytuje ve větších městech se značným množstvím lidí či na turisticky atraktivních místech s vysokou frekvencí návštěvnosti turistů, zvlášť pokud jde o relaxační a odpočinkové zóny, okolí restaurací typu rychlého občerstvení a cyklistické stezky.

Obecně ve společnosti převládá přesvědčení, že za nepořádkem na veřejných prostranstvích stojí nedostatečný počet odpadkových košů nebo jejich nedostatečná kapacita. Na základě průzkumu [11] bylo ale zjištěno, že ve sledovaných oblastech Prahy byly koše naplněny průměrně jen z 66 % své kapacity, a přesto se littering vyskytoval. Volně pohozený odpad lze tedy připisovat spíše neochotě lidí donést jej na určené místo.

Tab. 1. Srovnání hmotnostního a objemového zastoupení jednotlivých skupin odpadů v uličních koších a litteringu v Praze 1 [11]

Důvodem litteringu není ani místní poplatek za popelnice, protože odhazování drobného odpadu vzniká při aktivitách spojených s pohybem na vnějším prostranství, čímž opět docházíme k závěru, že příčinou odhazování odpadků je pohodlí občanů, kteří nejsou ochotni odnést smetí do odpadkového koše a očekávají, že je za ně na veřejném prostranství někdo uklidí.

Littering úzce souvisí s nestandardním chováním občanů a jeho míra je určována počtem kusů pohozeného odpadu. Na základě druhu odpadků lze určit aktivity, při nichž se lidé dopouštějí odhazování litteru. Pro porovnání jsou s kapacitou nádob na odpadky sledovány také hmotnost a objem pohozeného odpadu.

Intenzita litteringu závisí na:

• druhu litteru
• demografických kritériích
• struktuře skupiny
• lokalitě
• čase

Nejčastěji jsou volně pohazovány drobné odpadky jako cigaretové nedopalky, obaly a zbytky jídla. Ty jsou v malém množství sice méně nápadné, ale pokud se ve větším množství nacházejí mimo odpadkové koše, jsou nepřehlédnutelné. Značný vliv na množství odhozených obalů má také věk lidí; častěji se tohoto chování dopouštějí mladí, svobodní lidé, kteří ve srovnání s manželskými páry odhazují odpad v mnohem větší intenzitě. Snížený zájem o veřejný pořádek mají také turisté, ti oproti rezidentům dbají na řádné odhazování odpadků do odpadkových košů mnohem méně [13, 14]. V celkovém měřítku pozitivně ovlivňuje množství litteru i přítomnost ženy v mužském kolektivu. Dále platí, že pokud jsou lidé již zvyklí na dělání nepořádku z minulosti, jen obtížně mění své návyky a je těžší přimět je ke změně chování. Zároveň lze říci, že všechny tyto faktory jsou ovlivňovány skutečností, že littering je intenzivnější tam, kde je slabý společenský tlak na udržování veřejného pořádku a kde scházejí informace o jeho následcích.

Z estetického hlediska vytváří littering nepříjemné prostředí pro stálé obyvatele dané oblasti, kteří pro ni sice nepředstavují jediný zdroj financí, ale snížení kvality místa může způsobit jejich odliv a tím negativně ovlivnit stav rozpočtu obcí a měst. Neestetické prostředí působí odpudivě zejména na turisty, pro něž se tak snižuje atraktivnost navštěvované lokality. V krajním případě mohou nepřívětivé reference v zahraničí vést až k poklesu cestovního ruchu ve znečištěné oblasti. Je tedy v zájmu každé obce s problémem volně odhozeného odpadu bojovat [15–17].

Littering je negativním jevem nejen z estetického hlediska, ale způsobuje i řadu dalších problémů, jako jsou znečištění vodních zdrojů, ucpávání odtokových systémů a ohrožení živočišných druhů.

V České republice se o litteringu příliš nemluví, třebaže se jedná o velice rozšířený problém, který se v lidské společnosti vyskytuje od samého jejího počátku. Lidé odhazovali odpad vždy, ale s rostoucí vyspělostí civilizace se začal druh odhazovaného odpadu měnit a čím dál více vyvolávat problémy v životním prostředí [18].

Tab. 2. Vazba mezi naplněností košů, jejich volnou kapacitou a množstvím pohozených odpadů [11]

Jak na jev litteringu reaguje legislativa České republiky?

V České republice se termín littering příliš nepoužívá. V naší legislativě se vyskytuje označení uliční smetky, jež lze považovat za ekvivalent slova litter. Uliční smetky jsou odpady, které pocházejí z čištění veřejných prostranství, a odpady uložené do uličních košů. Ve vyhlášce č. 8/2021 Sb. o Katalogu odpadů¹ a posuzování vlastností odpadů patří do skupiny komunálního odpadu.

Dalším pojmem, pod nímž se skrývá nelegálně odložený odpad, je černá skládka. Jedná se o nelegálně odložený odpad na místech, která k tomu nejsou určena ze zákona. O černé skládce mluvíme v případě, kdy je odpad ponechán vně kontejneru pro něj určeného.

Na veřejném prostranství jsou sbírány i exkrementy, jež jsou podle Katalogu odpadů zařazeny do kategorie zvířecí trus, moč a hnůj. Ve smyslu nelegálně zanechaného odpadu lze na něj také pohlížet jako na litter. Ve chvíli, kdy se psí exkrementy odklidí spolu se směsným uličním odpadem, zařazují se dle Katalogu odpadů do kategorie uliční smetky.

V České republice se problematika volně pohozeného odpadu (litteringu) řeší pomocí přenesené pravomoci, to znamená, že řešení problému spadá do působnosti obcí. Uplatnění zde nachází tzv. princip subsidiarity, jenž je jedním ze základních principů evropské legislativy. Jde o přenesení řešení problémů na co nejnižší úroveň a co nejblíže občanům.

Problematika volně pohozeného odpadu je v České republice upravena zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech. Na základě zákona o odpadech jsou zpracovány koncepční dokumenty, které navrhují konkrétní cíle a způsoby, jak předcházet vzniku odpadu a jak s ním zacházet. V zákoně o odpadech je odpad popisován jako movitá věc, jíž se osoba zbavuje či má úmysl nebo povinnost se jí zbavit. Povinností původce odpadu je nakládat s ním pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a jinými právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí a zdraví lidí pro daný druh a kategorii odpadu. Nepodnikající fyzická osoba může svůj odpad předat podle § 59 obci, a to na místech obcí určených. Obec je povinna vymezit a určit místa, která budou sloužit k odkládání komunálního odpadu, a zároveň má informovat obyvatele o povinnosti komunální odpad na tato místa odkládat. Informování obyvatel probíhá například pomocí obecní vyhlášky.

Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech má – v souladu s legislativními předpisy Evropské unie – za úkol chránit životní prostředí předcházením vzniku odpadu z obalů, a to snižováním jejich hmotnosti, objemu, škodlivosti a obsahu chemických látek. Obalem se rozumí jakýkoli výrobek zhotovený z materiálu libovolné povahy určený k ochraně, manipulaci, dodávce, popřípadě prezentaci výrobku, který je určen spotřebiteli nebo jinému koncovému uživateli. Subjekt, jenž uvádí obal na trh, je povinen zajistit, aby hmotnost a objem obalu byly co nejmenší při dodržení požadavků kladených na zabalený výrobek a při zachování jeho přijatelnosti pro spotřebitele nebo koncového uživatele, a to zároveň se zaměřením na snížení množství odpadu z obalů, které bude nezbytné odstranit.

Náklady spojené s litteringem a příklady řešení tohoto fenoménu

Náklady obcí na odpadové hospodářství v posledních letech rostou. Jelikož součástí celkových nákladů jsou i náklady spojené s litteringem a černými skládkami, jsou obce nuceny neustále zdokonalovat systém sběru odpadu a navyšovat v souvislosti s nárůstem litteringu počet odpadkových košů. V následující tabulce jsou uvedeny náklady, jež obce vynakládaly na celkové hospodaření s odpady, a náklady, které byly vynaloženy na údržbu a svoz odpadkových košů.

Za zobrazené období jsou náklady spojené s údržbou odpadkových košů na úrovni cca 4 %, což je téměř 400 mil. korun z rozpočtu obcí v ČR v roce 2012. Do nákladů spojených s litteringem musí být zahrnuto i zprostředkování informací obyvatelům, které vycházelo na cca 7 Kč na obyvatele za rok; poslední položkou v boji proti litteringu jsou samotné náklady na úklid prostranství znečištěného volně pohozeným odpadem, jež činily cca 75 Kč na obyvatele za rok, což dohromady tvořilo téměř 13 % celkových nákladů vynaložených na odpadové hospodářství.

Při pohledu na celkové náklady na hospodaření s odpady je zřejmé, že pokud obce doplácejí z vlastních zdrojů přibližně 30 % ročně na boj s odpadem, zmíněný 13% podíl litteringu na této částce není zanedbatelný. Tato částka spolu s náklady na odstranění černých skládek (viz tab. 4) by mohla být efektivněji vynaložena například na obnovu stávajícího inventáře, svozové techniky, rozšíření služeb odpadové obslužnosti obce apod.

Tab. 3. Vývoj celkových nákladů na hospodaření s komunálním odpadem a vývoj nákladů na odpadkové koše v obcích v letech 2003–2012 (Kč/obyvatel/rok)

Tab. 4. Náklady odpadového hospodářství v obcích v letech 2004–2018 (Kč/obyvatel/rok) [19]

Tab. 5. Rozdělení nástrojů na podporu odpadového hospodářství [20]

V případě, že se obec rozhodne řešit problém s litteringem, může se s pomocí několika nástrojů pokusit změnit chování obyvatel a návštěvníků problematických oblastí. Nástroje, které může využít, se dají rozdělit do několika skupin podle toho, jakým způsobem se snaží změnit chování obyvatel. Využívány jsou nástroje ekonomické, administrativní, dobrovolné a informační.

Ekonomické nástroje mohou napravit situaci, v níž tržní procesy nepřinášejí uspokojivé výsledky. Stát se pomocí těchto nástrojů snaží zastoupit tržní nabídku v podobě ceny a tím docílit optimální situace. K dispozici jsou environmentální daně, poplatky a subvence.

Další způsob, jak lze snížit výskyt litteringu, je používat obaly z rozložitelných materiálů, což je žádoucí i s ohledem na fakt, že 10 % obalů zůstává odloženo v přírodě. K přirozenému rozkladu tam dojde za 300 i více let a některé obaly jsou v terénu nerozložitelné. Jako další řešení se ještě nedávno nabízelo používání tzv. oxo-plastů, které by se v přírodě rozložily díky působení ultrafialového záření a mechanického napětí. Následně byly oxo-plasty spolu s ostatními jednorázovými plasty od roku 2021 zakázány.

Cílem osvěty by mělo být zvýšení povědomí občanů o tom, že odhazování odpadu v přírodě nebo na veřejném prostranství je nepřijatelné. V případě, že je třeba osvětou dosáhnout změny chování u některé ze skupin občanů, je nutné tuto problémovou skupinu nejdříve identifikovat. Po její úspěšné identifikaci můžeme určit, který způsob bude nejefektivnější. K tomu, abychom dokázali ovlivnit cílovou skupinu, je třeba vzbudit její pozornost. V případě neefektivní osvětové kampaně lze přistoupit k udělování finančních postihů. Na základě § 5 zákona č. 251/2016 Sb²., o přestupcích, je možné stanovit výši pokuty až 20 000 Kč, a to za znečištění veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu nebo veřejně prospěšného zařízení či v případě zanedbání úklidu veřejného prostranství.

V České republice lze využít poplatek za uložení odpadu na skládku, místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, dále poplatek za komunální odpad, poplatek na podporu sběru, zpracování, využití a odstranění autovraků, registrační a evidenční poplatky dle zákona o obalech. V případě litteringu přichází v úvahu pouze systém záloh na obaly a materiály. V České republice funguje tento systém u skleněných obalů. O jeho rozšíření na další nápojové obaly se snaží projekt Zálohujme.cz. Názory na míru vlivu těchto iniciativ na rozsah litteringu se různí [10, 21].

V problematice litteringu lze sdílet a využívat informace z dalších vyspělých zemí. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že nejvíce využívané nástroje jsou dobrovolné, ekonomické a v menší míře sankce. Vzhledem k množství případů porušování pořádku na veřejném prostranství je obtížné toto chování postihovat, protože počet lidí vyhrazených ke kontrole jeho dodržování je vždy nedostatečný.

Na základě zkušeností z USA je patrné, že kampaně, jež by měly sloužit ke vzdělávání lidí v oblasti problematiky litteringu, mají jen malý výsledný efekt. Jako účinnější se ukázala finanční motivace, na kterou reaguje pozitivně většina populace. Coby řešení volně pohozených odpadů se v USA nejvíce osvědčil zálohovací systém pro jednorázové obaly. Díky zálohovacímu systému nastalo výrazné snížení pohozeného litteru. Množství nápojových obalů se zmenšilo o 70 až 84 % a celkově se littering snížil o 34 až 47 %.

Systém zálohování vybraných nápojových obalů je zaveden ve více než 30 státech světa a v USA je používán v 11 státech. Tento systém nemá negativní dopad na cenu nápojů. Celkově dochází k recyklaci přibližně 500 obalů na obyvatele za rok. Účinnost tohoto systému je patrná, pokud porovnáme výsledky se státy, které obaly nezálohují. Ty recyklují pouze 191 obalů na obyvatele za rok [22].

Závěr

Littering je celosvětový problém, a to nejen ekologický a estetický, ale i ekonomický. Negativně ovlivňuje turistickou přitažlivost a kvalitu života rezidentů míst znečištěných odpadky. Snižuje cenu nemovitostí a v konečném důsledku náklady na jeho odstranění zaplatíme my všichni v podobě zvýšených poplatků za odvoz odpadů. Proto bychom k jeho předcházení ani řešení neměli být lhostejní.

Tab. 6. Míra snížení litteringu na základě zálohovacího systému [22]

Poděkování

Příspěvek byl podpořen z Institucionálních prostředků na rozvoj výzkumné organizace – VÚV TGM, v. v. i. v rámci interního grantu č. 3600.52.22/2020.