Už nějakou dobu jste v České republice. Co Vás motivovalo k práci v České republice?

Melišová: K práci v České republice mě motivovalo studium, které jsem absolvovala na České zemědělské univerzitě v Praze, magisterský obor krajinné inženýrství.

Rozman: V mém případě šlo spíš o náhodu. Kdyby mi jako 21letému studentovi geologie v Lublani ve Slovinsku někdo řekl, že se za pár let přestěhuji do Česka, vůbec bych mu to nevěřil. V té době jsem v Česku ještě v životě nebyl. Ale protože rád poznávám nová místa, vydal jsem se tehdy během letních prázdnin právě do Prahy a na Český kras. Tam jsem poznal sympatickou holku, se kterou jsme se pak častěji navštěvovali. A nakonec to dopadlo tak, že jsem v Praze dokončil studium hydrogeologie a našel zaměstnání.

Staponites: Poprvé jsem do České republiky přijela jako studentka programu Erasmus z Německa (Kiel University), kde jsem studovala magisterský obor Environmentální management. Kurzy nabízené na ČZU v Praze byly praktické a odpovídaly mým zájmům. Měla jsem příležitost rozšířit svoji výměnu a pokračovat ve stáži programu Erasmus na ČZU v Praze. Poté jsem si pobyt prodloužila o dalších šest měsíců, abych napsala svoji diplomovou práci zabývající se povodími na Šumavě. Po ukončení magisterského studia jsem se rozhodla zůstat a pokračovat zde v doktorském studiu. Když jsem přijela do Prahy, měla jsem v úmyslu zůstat po dobu pěti měsíců, ale změnilo se to na téměř pět let, a to díky skvělému bydlení a práci, krásné přírodě a pěkným turistickým stezkám, úžasné veřejné dopravě a levnému/lahodnému pivu!

Zleva: Ing. Eva Melišová, Ing. Linda Staponites, Mgr. David Rozman

Liší se studium a zaměstnání v oblasti vodního hospodářství v České republice nějakým způsobem od studia a zaměstnání ve Vaší zemi?

Melišová: Bakalářský obor krajinné inženýrství jsem absolvovala na Slovenskej poľnohospodárskej Univerzite v Nitre (SPU). Rozdíl mezi oborami krajinného inženýrství je nepatrný, oba obory zaručují kvalitní přehled o ochraně půdy, vody, ovzduší, zúrodňování půdního fondu a hodnocení kvality životního prostředí a jeho složek s pomocí využívaní výpočetní techniky a programů GIS, CAD a R.

Rozman: Dle většiny Čechů žijeme v malém státě. Vše je ale relativní a ve srovnání se Slovinskem je Česká republika několikanásobně větší. S tím souvisí i poměry ve vědě, výzkumu a vodním hospodářství. Obecně je ve Slovinsku méně prostoru pro úzce specializovaná výzkumná pracoviště. I studijní programy jsou nastavené obecněji. Ke specializaci dochází spíše v měřítku jednotlivých oddělení a výzkumných týmů. Výzkumníci z oblasti vodního hospodářstvím jsou aktivní na fakultách, ve státní agentuře pro životní prostředí, na geologickém institutu a v různých soukromých podnicích. Neexistuje tam ale ekvivalent vodohospodářského výzkumného ústavu, který sdružuje odborníky z různých odvětví se společným předmětem výzkumu – vodou.

Staponites: Moje profesní zkušenosti v USA byly jiné než v České republice, takže nemohu porovnávat. V USA jsem pracovala jako laboratorní technik, což byla spíše manuální práce, jako například sbírání a analyzovaní vzorků vody. Práce výzkumného pracovníka nyní vyžaduje více vědeckého čtení a psaní. Se současným příšerným americkým prezidentem, který ruší ekologické předpisy a popírá změny klimatu, se zdá, že USA jsou s ohledem na životní prostředí v úpadku.

Proč jste si vybral/-a práci výzkumného pracovníka ve Výzkumném ústavu vodohospodářském T. G. Masaryka?

Melišová: Práce výzkumného pracovníka je spojena s mým doktorským studiem na ČZU a nabídnuté možnosti si tuto práci osvojit ve VÚV TGM na oddělení hydrologie.

Rozman: Do VÚV TGM jsem nastoupil hned po ukončení studia hydrogeologie. Byla to pro mě dobrá příležitost začlenit se do zkušeného týmu a pracovat v oboru, který jsem vystudoval. Jedná z výhod práce výzkumníka je, že nejde o rutinu, protože se témata projektů neustále vyvíjí.

Staponites: Práce výzkumného pracovníka ve VÚV TGM byla pro mě jako doktorandku perfektním zaměstnáním. Mohu přímo aplikovat znalosti ze studia a pracovat na tématech, která mě zajímají. Práce jako výzkumný pracovník mi umožňuje neustále se učit a zlepšovat.

Jaká je Vaše specializace a kam byste chtěli směřovat svůj výzkum?

Melišová: V současné době dokončuji již zmíněné studium, které se zabývá hydrologií na nepozorovaných povodí a metody kalibrace hydrologických modelů v těchto povodích, pro které se také využívají produkty dálkového průzkumu Země.

Rozman: Jako hydrogeolog se zabývám výzkumem podzemních vod. Baví mě numerické modelování proudění podzemní vody. Jde o velmi užitečný nástroj, se kterým můžeme zpracovat a interpretovat dostupná geologická a hydrologická data, provést simulaci současných hydrogeologických poměrů a dále například modelově otestovat dopady různých změn. Chtěl bych zdokonalit své znalosti v této oblasti a získat další zkušenosti s modelováním.

Staponites: Specializuji se na oblast krajinné ekologie a analyzuji interakce využití půdy a kvality vody. V budoucnu považuji se prospěšné zahrnout do mého výzkumu problematiku dopadů změn klimatu.