Sucho bylo a jistě i bude. Proč se v ČR začíná řešit právě teď? Vždyť již od poloviny 80. let byly v ČR pozorovány jevy, které mohou být považovány za důsledek probíhající klimatické změny.
Výskyt sucha není pro území ČR žádnou novinkou. Český hydrometeorologický ústav jakožto resortní organizace MŽP se problematice sucha stejně jako povodním věnuje dlouhodobě a komplexně.
Novinkou je to, že v dnešní době vnímáme jako riziko fakt, že se sucho může objevit poměrně neočekávaně. Dříve souviselo především s přirozenými meteorologickými událostmi, ovšem dnes vstupují do hry i zásahy člověka v krajině, které dlouhodobě ovlivňují například retenční schopnost krajiny, kromě toho nelze vyloučit ani vliv změn časového a prostorového rozložení srážek v důsledku změny klimatu.
Resort MŽP proto připravil ve spolupráci s ostatními resorty návrh Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. Ta analyzuje dopady změny klimatu na jednotlivé oblasti lidské působnosti, mj. navrhuje adaptační opatření pro zvládání sucha, tedy zejména opatření zlepšující vodní režim krajiny.
Kromě toho jsme ve VÚV vloni spolu s Ministerstvem zemědělství založili meziresortní pracovní skupinu s názvem VODA-SUCHO. Ta reaguje na probíhající klimatické změny a připravuje koncepci s navrženými opatřeními, která bude potřeba realizovat, pokud období sucha nastane.
Prohlídka velké haly VÚV TGM s hydraulickým modelem
Jaký problém pro ČR z hlediska vodohospodářské struktury by znamenalo sucho? Jaké struktury by mohly být ohroženy?
Z cela zásadní vliv by sucho mělo na životní prostředí jako celek, samozřejmě i na zemědělství a průmysl.
Z hlediska životního prostředí sucho ohrožuje veškeré ekosystémy, které jsou přímo i nepřímo závislé na vodě, také kvalitu i kvantitu povrchových a podzemních vod. Případný nedostatek zásob vody by se odrazil v zásobování obyvatelstva a kromě dalších problémů znamená sucho i zvýšené riziko vzniku požárů.
Jaký význam mají z hlediska potencionálního sucha vodní nádrže při řešení negativních dopadů?
Vodní nádrže především umožňují akumulovat větší množství vody v době, kdy ještě není sucho, aby se pak zásoby mohly využít. Vodní nádrže pomáhají regulovat během sucha průtok ve vodních tocích pod nádržemi, například pro lepší ochranu vodních ekosystémů. Zásoby vody lze také využít pro závlahy na ochranu úrody.
Musím ale zdůraznit, že vodní nádrže zadržují vodu pouze ve vodním díle, přínos pro retenci vody mají spíše lokální. Pro udržení příznivého vodního režimu je nutné uplatňovat opatření v krajině, která podpoří přirozenou retenční schopnost krajiny a přispějí ke zvýšení její odolnosti vůči klimatické změně. Tedy například šetrně hospodařit na zemědělské půdě, pečovat o mokřady a nivy, pěstovat rozmanité lesní porosty a navracet vodní toky pokud možno do jejich původních koryt.
Jaký mají malé vodní nádrže potenciál ve srovnání s velkými nádržemi? Je to lepší cesta z pohledu Ministerstva životního prostředí?
V případě malých vodních nádrží bývají střety s dalšími veřejnými zájmy, jakými jsou ochrana přírody a krajiny i negativní dopady na životní prostředí a jeho složky, většinou malé a snadněji řešitelné, na rozdíl od přehradních nádrží. Vhodně navržené a provozované malé vodní nádrže zadržují vodu v ploše povodí rovnoměrněji.
Na druhou stranu každá budovaná vodní nádrž mění ekosystém tekoucí vody na ekosystém vody stojaté. A znamená zásah do přirozené morfologie a ekologie toku, který se stává pro některé vodní druhy neschůdnou překážkou v běžném životě, mění pohyb sedimentů na jeho dně, mění okysličení vody a její teplotu.
Při řešení problémů s nedostatkem vody by měla v první řadě dostat slovo tzv. „měkká“ opatření v krajině, to znamená remízy, mokřady, protierozní opatření, revitalizace vodních toků a niv, případně stavba malých vodních nádrží.
Se suchem je spojeno vyšší riziko požárů. Jakým způsobem chce toto riziko ministerstvo řešit?
Ve zmíněné meziresortní komisi VODA-SUCHO působí i Ministerstvo vnitra a složky integrovaného záchranného systému. Problematika rizika požárů se řeší v našich koncepčních materiálech k problematice sucha, které právě připravujeme.
Letos na jaře byla zřízena meziresortní komise VODA-SUCHO pro řešení problematiky sucha napříč různými sektory. Co od této skupiny očekáváte?
Meziresortní komise VODA-SUCHO sleduje cíl zamezit negativním dopadům sucha na území ČR. Prvním jejím výstupem je návrh preventivních opatření, dále nastavení legislativy tak, aby bylo možné za vzniku sucha s takovou situací efektivně nakládat. Mimo to navrhuje ekonomická, environmentální a technická opatření, která přispějí k předcházení vzniku sucha na území ČR. Tento materiál bude předložen ke schválení vládě ČR v průběhu následujících týdnů.
Přestože podzemní vody jsou kvalitnější zdroj než vody povrchové, je jejich čerpání dlouhodobě levnější. Jaký na to máte názor?
Nesouhlasím s dnešní situací, která ekonomicky upřednostňuje využívání zdrojů podzemních vod před povrchovými. Zvláště když se zamyslíte nad tím, že pod zemí máme ve srovnání s povrchovými vodami velmi kvalitní vodu a že její zásoby jsou omezené. Logicky by proto měly být tyto zdroje vod cennější. Proto MŽP navrhuje legislativní změny, které povedou k větší ochraně zdrojů podzemních vod.
Návštěva ministra MŽP R. Brabce ve VÚV TGM
Jak se Ministerstvo životního prostředí dívá na nové možnosti recyklace vody, např. opětovné využití vyčištěné odpadní vody k zavlažování v zemědělství?
Nové možnosti recyklace vod vítáme. Očekávanému poklesu využitelných vodních zdrojů je možno předcházet i zaváděním a podporou systémů pro další užití vod jako užitkových a systémů pro recyklaci vod, zejména opětovného využití málo znečištěných nebo částečně vyčištěných odpadních vod a vod srážkových.
Problematiku závlah v zemědělství s využitím recyklované vody samozřejmě bude gesčně řešit resort Ministerstva zemědělství.
Jak by ministerstvo vylepšilo management srážkových vod?
Základem řešení podle vodního zákona je decentralizovaný systém hospodaření se srážkovými vodami, který podporuje vsak, retenci, případně využití srážkové vody přímo na pozemku stavebníka.
Pro efektivní odvádění srážkových vod v urbanizovaných oblastech je vhodné zavádět systémy přírodě blízkého odvodnění i na dopravních plochách, a to pomocí zatravněných pásů, propustných povrchů, systémů povrchového odvádění srážkových vod do retenčních a vsakovacích objektů. A také podporovat zřizování vsakovacích technologií na dešťové kanalizaci.
Dále by měly být principy hospodaření se srážkovými vodami promítnuty do územního plánování. Plošný rozvoj obcí, myslím tím vymezení větších zastavitelných ploch, je nutné provádět se zohledněním místních odtokových poměrů a spojit vše s koncepcí odvodnění území v širších územních souvislostech. Tuto problematiku řešíme ve Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR.
Jaký význam mají systémová opatření v krajině při řešení sucha, resp. povodní?
Realizace těchto opatření, k nimž patří třeba obnova krajinných prvků, revitalizace vodních toků, niv a mokřadů, dále podpora přirozených rozlivů v ploše povodí, budování malých vodních nádrží s ekosystémovými funkcemi, pozemkové úpravy a změna zemědělského i lesního hospodaření přispívá k dlouhodobému zvýšení zásob vláhy v půdě, podzemních vod v povodí a k dobré funkci malého vodního oběhu vody v krajině. Samozřejmě má i významný synergický efekt, díky němuž se významně snižují pořizovací a provozní náklady. Taková opatření totiž napomáhají řešit problematiku sucha a současně podstatným způsobem přispívají k řešení protipovodňové ochrany i adaptace na změnu klimatu.
Redakce
